Jednoranová sportovní terčovnice německé firmy Anschütz ráže 4mm Flobert.

Puška je ve velmi dobrém původním stavu, hlaveň je čistá a lesklá.

Zbraň je volně prodejná, kupující musí být starší 18 let!!!

Reichsrevolver byl v letech 1880-1908 oficiální poboční zbraní německé armády. Vyšel z návrhu Gewehr-Prüfungs-Commision a byl u něj kladen maximální důraz na jednoduchost. Bohužel všechny moderní systémy byly v té době chráněny patenty, což se negativně projevilo na konstrukci revolveru, který byl již v době svého vzniku zastaralý. Jako první se dostal v roce 1879 do výroby model M/79. Prakticky ihned po jeho zavedení do armády se objevily stížnosti na vysokou hmotnost a velké rozměry. Proto bylo v letech 1882-1883 provedeno jeho přepracování. Výsledkem byl rozměrově přijatelnější revolver M/83. Oba modely používají náboj ráže 10,6mm.

Nabízený revolver  M/83 pochází z produkce firmy Valentin Christoph Schilling – Carl Gottlieb Haenel v Suhlu a byl určen pro pruskou armádu. Dodávka byla uskutečněna v roce 1884.

Nabízený revolver je ve velmi dobrém původním stavu, kompletně na číslech, má originální povrch. Po mechanické stránce je naprosto bez vady, hlaveň je velmi lehce matná s jasnými drážkami.

Zbraň byla vyrobena před rokem 1890 – volně prodejná od 18 let.

Opakovací puška Springfield M 1903, formálně United States Rifle, Caliber .30-06, Model 1903, tvořila hlavní pěchotní výzbroj armády USA v době první světové války, meziválečném období a částečně i za druhé světové války.

Puška byla přijata do výzbroje v roce 1903 připomínala konstrukcí závěru a nábojové schránky do jisté míry německou pušku Mausr 98, ovšem jinými detaily se od ní podstatně lišila. Existovalo několik modifikací lišících se především konstrukcí mířidel a tvarem pažby. Pušky nejranější výroby měly sektorové hledí určené pro náboje s oblou špičkou střely označované .30-03. Od roku 1906 byla vyráběna varianta upravená pro náboje .30-06 Springfield se zahrocenou špičkou střely. Má změněný tvar nábojové komory (náboje .30-03 nelze použít) a nové rámečkové hledí se dvěma zářezy a s dioptrem na stavítku hledí, jež bylo možno přemísťovat nejen vertikálně, ale – společně s rámečkem – i horizontálně. Hledí se horizontálně posunovalo otáčením rýhované hlavy speciálního šroubu. Kromě jiného hledí se tato varianta liší i kratší pažbou s jiným zakončením u ústí hlavně.

V roce 1929 se objevuje modifikace M 1903 A1, která má krk pažby s pistolovou rukojetí a mušku buď s válcovitým chránítkem, nebo bez něj.

Ve stejné době byla zavedena další varianta M 1903 A3 lišící se umístěním dioptrického hledí za okénkem pouzdra závěru; vývrt hlavně měl dvě drážky.Pažba je jako u původního typu s rovným krkem.

Vyráběla se i odstřelovačská puška M 1903 A4, která má ale navíc pouze optické hledí.

Celkem bylo vyrobeno přes 3 miliony kusů všech verzí.

Od roku 1936 byla nahrazována ve výzbroji samonabíjecí puškou M1 Garand.

Nabízená puška pochází z produkce firmy Rock Island Arsenal a byla vyrobena v roce 1918. Zbraň je ve velmi dobrém původním stavu, má originální povrch, hlaveň je čistá a lesklá.

Puška je označena platnou zkušební značkou.

Francouzská armádní puška Berthier  v původní podobě byla do francouzské armády zařazena v roce 1890. Pušky a karabiny Berthier byly určeny pro náboj ráže 8 mm ( 8 x 50R ). Jednalo se o mechanickou opakovačku se zásobníkem na 3 náboje. Celkem bylo vyrobeno 2 miliony pušek a karabin Berthier všech verzí.

Verze Berthier 1907/15 bylo vyrobeno celkem 435.000 kusů a našly široké použití ( francouzská armáda, cizinecká legie, Řecko, Srbsko, Turecko ). Během nasazení v I. Světové válce byla kritizována malá kapacita zásobníku a tím i pomalejší rychlost střelby a nutnost četnějšího přebíjení. Tento problém byl vyřešen další modifikací Berthier 1907/15 – M16 se zásobníkem zvětšeným na 5 nábojů.

Koncem 30. let začalo postupné stahování pušek a karabin Berthier z výzbroje a jejich nahrazování novou opakovačkou MAS-36, těch ale nikdy nebyl dostatek a tak pušky a karabiny Berthier zůstaly, především u speciálních průzkumných jednotek, ve výzbroji i nadále.

V průběhu roku 1940 ukořistili Němci velké množství zbraní z výzbroje poražené francouzské armády, tedy i pušky a karabiny Berthier různých modifikací. Jelikož zbraně byly určeny pro náboj 7,5 x 54, který nebyl adaptabilní s německou standardní municí ráže 7,92mm, byly ukořistěné zbraně přiděleny přednostně okupačním jednotkám ve Francii a jednotkám na Atlantickém valu.

Dalšími uživateli pak byly policejní a protipartyzánské jednotky po celé okupované Evropě.

Karabiny ( především ) dosloužily u jednotek cizinecké legie a některých pomocných jednotek dislokovaných především mimo území Francie až v roce 1980, přestože oficiálně byly vyřazeny z výzbroje k roku 1960.

Nabízená karabina je v dobrém až ve velmi dobrém původním stavu, má originální povrch, hlaveň je čistá a lesklá.

Puška není označena platnou zkušební značkou.

V roce 1895 proběhla úprava u britské armády zavedené pušky Lee-Metford. Původní hlaveň se sedmi mělkými, oválnými drážkami byla nahrazena hlavní s pěti hlubšími, pravoúhlými drážkami a poněkud bylo změněno i hledí. Vzniklá puška dostala název Lee-Enfield Mk.I.

V roce 1922se objevuje puška No. 1 Mk. V, koncem dvacátých let puška No. 1 Mk. VI a roku 1941 puška No. 4 Mk. I.

Nejrozšířenější varianta pušky No.4 – No. 4 Mk. I* používaná v letech druhé světové války se objevila roku 1942. U této pušky pažbení končí za chránítkem mušky a úsťová část vyčnívá dopředu na rozdíl od předcházejících variant, u kterých ústí hlavně nepřesahovalo předpažbí. Dioptrické hledí se součástkami vyrobenými převážně lisováním, plochá úderníková matice s bočními zářezy, odnímatelná nábojová schránka.

Puška No. 4 Mk. 2 vstoupila do výzbroje až po druhé světové válce, roku 1949 a byla nahrazována v šedesátých letech dvacátého století útočnou puškou FN FAL.

Poslední varianta pušek Lee-Enfield No. 5 Mk. I se zkrácenou délkou používána jako karabina pro boj v džungli od roku 1944.

V případě nabízené pušky se jedná o model No.5MkI z roku 1947. Zbraň ve velmi dobrém původním stavu, na číslech, má originální povrch, hlaveň je čistá a lesklá.

Puška je označena platnou zkušební značkou.

Za konstruktéra ruské pušky Mosin- Nagant lze považovat Sergeje Mosina důstojníka ruského dělostřelectva. Mosin pracoval jako zbrojní inženýr carského arsenalu v Tule. Kolem roku 1885 se zapojil do výzkumu, jehož cílem bylo vyvinout novou pušku pro carskou armádu. Ruské vojsko do té doby používalo jednoranné pušky Berdan 2, které byly zoufale zastaralé. První zkoušky této zbraně se uskutečnily v roce 1890. K Mosinově jednoranné pušce se potom připojila schránka na pět nábojů bratří Émila a Léona Naganta.  Vojenské jednotky dostaly tuto zbraň poprvé v roce1891.

Oficiální označení pro Mosin-Nagant 1891 znělo v té době Trechlinějnaja Vintovka Obrazca 1891 Goda – Tříčárková puška vzor 1891 (Tříčárková je označení pro ráži – jedna čárka je 0,1 palce, 3 čárky jsou 0,3 palce, tedy 7,62 mm). Jako první vyrobila 500 000 těchto zbraní francouzská zbrojovka Manufacture d Armes de Chatellerault. Ruské továrny nabraly dech až v roce 1893, kdy ve tříletém období vyrobily více než 1,4 milionu těchto pušek. Tyto pušky se osvědčily v zejména v první světové válce. Během první světové války byly zadány kontrakty americkým firmám New England Westinghouse a Remington na 1,8 respektive 1,5 milionu pušek.

Určité množství pušek model 1891 bylo používáno následně finskou armádou. U těchto pušek došlo k úpravě stupnice hledí, často i k přečíslování  samozřejmě označení “SA“ (Suomi Army)

Nabízená puška pochází od výrobce  Sestroryetskij oružejnyj zavod a byla vyrobena v roce 1915. Kromě carské armády byla následně používána finskou armádou – značení SA. Puška je ve velmi dobrém původním stavu, má originální povrch. Hlaveň je matná, ústí je do hloubky cca 1cm odvrtané.

Zbraň je označena platnou zkušební značkou.

Jacob Rupertus Spur Trigger Revolver stejnojmenné americké firmy z Philadelphie se vyráběl v letech cca 1870-1880. Ráže .22 Short.

Nabízený revolver je ve velmi dobrém původním stavu, povrch je niklovaný. Po mechanické stránce je naprosto bez vady, hlaveň je lehce matná s jasnými drážkami. Signován na hlavni, nápisy jsou poměrně dobře patrné.

Zbraň byla vyrobena před rokem 1890 – volně prodejná od 18 let.

 

Pušky Mauser M/96 byly do Švédska zpočátku dodávány z Německa a vyráběla je zbrojovka Mauser. Následně došlo k prodeji licence a výroba probíhala dále v továrně Carl Gustaf v městě Eskilstuna. Postupem doby se ukazuje, že původní puška M/96 je příliš dlouhá a ve třicátých letech dochází k jejímu zkrácení ( včetně zkrácení již vyrobených dlouhých pušek). Nový model je označován M/38. Pušky jsou vyráběny i nově firmou Husqvarna a vyznačují se dolů ohnutou klikou závěru.

Nabízená puška pochází z produkce firmy Mauser a byla vyrobena v roce 1899. Zbraň je ve velmi dobrém původním stavu, kompletně na číslech, má originální povrch, hlaveň je čistá a lesklá.

Puška je označena platnou zkušební značkou.

Na základě velmi dobrých zkušeností s puškami M/96 osazenými dioptrickými miřidly byla zkonstruována sportovní puška M/63. Bylo využito starých systémů firem Carl Gustaf, Husqvarna i Mauser. Zbraně byly osazeny novými hlavněmi od firmy Schulz&Larsen a sportovně laděnou pažbou. Výroba probíhala u firmy Carl Gustafs Stads Gevärsfaktori.

Nabízená puška má pouzdro závěru od firmy Husqvarna. Je ve velmi dobrém až vynikajícím stavu, má originální brynýr, hlaveň je čistá a lesklá. Zbraň je opatřena originálním armádním dioptrem firmy Söderin.

Puška je označena platnou zkušební značkou.

Měně vídaná kapesní pistole firmy Mauser model WTP (Westentaschen Pistole) – 2 model nahradila v roce 1939 dřívější model 1. Hlavní rozdíl spočíval v tvarování lučíku pro pohodlnější úchop. Přibyl bezpečnostní prvek v podobě výstražníku natažené zbraně. Výroba pistole Mauser WTP model 2 trvala jen do roku 1940, kdy musel ustoupit válečné výrobě. Celkem bylo vyrobeno jen okolo 15.000 kusů.

Nabízená pistole je ve velmi dobrém původním stavu, originální brynýr, hlaveň čislá lesklá.

Pistole není označena platnou zkušební značkou.