Na přelomu 70. a 80. let v Iževské zbrojovce vznikla samonabíjecí pistole komorovaná na nový náboj ráže 5,45×18. Střela s ocelovým jádrem tohoto náboje dokáže probít až 55 vrstev kevlaru. Konstruktéry zbraně byli Tichon, Anatolij Simarin a Lev Kulikov. Zbraň má jednoduchou konstrukci s dynamickým závěrem a neobvykle malé rozměry. V roce 1983 byla přijata do výzbroje ozbrojených sil SSSR pod označením PSM (ПСМ – Пистолет Самозарядный, Малогабарытный – Pistoljet Samozarjadnyj, Malogabarytnyj – Pistole samonabíjecí, malých rozměrů) a téhož roku byla zahájena sériová výroba.
Pistoli PSM v Sovětském svazu používali především jednotky Ministerstva vnitra a Výbor státní bezpečnosti (KGB). Dalšími uživateli pistole PSM byli straničtí funkcionáři, kteří ji používali pro potřeby sebeobrany. V Sovětské armádě jimi byly částečně vyzbrojeni vysocí štábní důstojníci, některé výsadkové jednotky a jednotky zvláštního určení. Pro své malé rozměry, nízkou hmotnost a vysokou účinnost byly pistole PSM oblíbené i mezi sovětskými piloty, nasazenými v Afghánistánu. Letci je nosili ve speciálních kapsách, našitých na vestách s výbavou pro přežití.
Pistole se v původní ráži 5,45mm v Iževsku stále vyrábí pod označením IŽ-75. Od původní PSM liší pouze popisem na levé straně závěru. V Iževsku vznikla i varianty v ráži 6,35mm Browning, označená Bajkal MP-441 a v ráži .22LR.
Nabízená pistole je originální armádní provedení PSM z roku 1985. Zbraň je ve velmi dobrém původním stavu, na číslech a má originální brynýr. Hlaveň je čistá a lesklá.
Pistole není označena platnou dobovou zkušební značkou.
Finský konstruktér A. J. Lahti pracoval od 20. let 20. stol. na vývoji originální finské konstrukce. První model 1926 měl ještě experimentální charakter. Druhý model 1931 (označovaný Suomi) již patřil spolu se samopaly Bergmann a Thompson v období mezi dvěma světovými válkami k nejrozšířenějším samopalům. Zbraň měla dynamický závěr a pečlivé zpracování. Finská armáda zbraň úspěšně použila v Zimní válce (1939-1940) se sovětskou armádou.
Nabízený samopal ráže 9 mm Luger je v původním velmi dobrém stavu a má originální brynýr. Hlaveň je čistá a lesklá. Součástí zbraně je pouze jeden ze zobrazených zásobníků (možnost volby).
Zbraň není označena platnou zkušební značkou.
Jedná se o zbraň kategorie A. Součástí nabídky je možná úprava na kategorii A-1 za 1500,- Kč.
Finský konstruktér A. J. Lahti pracoval od 20. let 20. stol. na vývoji originální finské konstrukce. První model 1926 měl ještě experimentální charakter. Druhý model 1931 (označovaný Suomi) již patřil spolu se samopaly Bergmann a Thompson v období mezi dvěma světovými válkami k nejrozšířenějším samopalům. Zbraň měla dynamický závěr a pečlivé zpracování. Finská armáda zbraň úspěšně použila v Zimní válce (1939-1940) se sovětskou armádou.
Nabízený samopal ráže 9 mm Luger je v původním velmi dobrém stavu a má originální brynýr. Hlaveň je čistá a lesklá. Součástí zbraně je pouze jeden ze zobrazených zásobníků (možnost volby).
Zbraň není označena platnou zkušební značkou.
Jedná se o zbraň kategorie A. Součástí nabídky je možná úprava na kategorii A-1 za 1500,- Kč.
Puška Mauser M 98 (Gewehr 98; G 98) přijatá do výzbroje v roce 1898 tvořila základní pěchotní výzbroj německé armády v průběhu první světové. Při konstrukci nové pušky M 98 se uplatnila řada novinek a zdokonalení navržených firmou Mauser v průběhu devadesátých let 19. století. Po dlouhou dobu byla tato puška a její varianty ve výzbroji německé armády, vyvážela se do mnoha evropských, asijských i amerických zemí a rovněž byla napodobována při konstrukci nových pušek v jiných státech.
Karabiner 98k byla zavedená v roce 1935 jako standardní zbraň pěchoty německého Wehrmachtu a tvořila základní zbraň německých ozbrojených sil až do konce druhé světové války.
Nabízená puška prošla kompletní repasí a má novou hlaveň ráže .308 Win. Zbraň je ve velmi stavu, má obnovený povrch, hlaveň je absolutně čistá a lesklá.
Puška není označena platnou zkušební značkou.
V roce 1895 proběhla úprava u britské armády zavedené pušky Lee-Metford. Původní hlaveň se sedmi mělkými, oválnými drážkami byla nahrazena hlavní s pěti hlubšími, pravoúhlými drážkami a poněkud bylo změněno i hledí. Vzniklá puška dostala název Lee-Enfield Mk.I.
Nejrozšířenější varianta pušky Enfield model No.4 – No. 4 Mk. I* používaná v letech druhé světové války se objevila roku 1942. U této pušky pažbení končí za chránítkem mušky a úsťová část vyčnívá dopředu na rozdíl od předcházejících variant, u kterých ústí hlavně nepřesahovalo předpažbí. Dioptrické hledí se součástkami vyrobenými převážně lisováním, plochá úderníková matice s bočními zářezy, odnímatelná nábojová schránka.
Nabízená puška byla vyrobena v roce 1942 kanadskou zbrojovkou Long Branch. Zbraň ve velmi dobrém původním stavu, na číslech včetně zásobníku, má originální povrch, hlaveň je čistá a lesklá.
Puška je označena platnou zkušební značkou.
Luger P.08 je jedna z nejznámějších pistolí světa. Byla vyvinuta Georgem Lugerem (patentována v rove 1898) z jedné z prvních komerčně úspěšných samonabíjecích zbraní -pistole Borchardt C-93 vynálezce Huga Borchardta, Od roku 1900 ji začala v Německu vyrábět továrna Ludwiga Loeweho Deutsche Waffen- und Munitionsfabriken (DWM).
Pistole byla obvykle velmi dobře zpracována, ve své době se jednalo o jednu z nejspolehlivějších samonabíjecích zbraní. Hlavní nevýhodou byla poměrně vysoká výrobní náročnost, nevhodná pro služební zbraně. Přesto byla jako služební pistole zavedena v armádách mnoha států.
Výroba probíhala zpočátku u DWM, pak i státní zbrojovce v Erfurtu. Po válce pak u firmy Simson&Co v Suhlu a Krieghoff. V poslední řadě pak u firmy Mauser.
Celkem bylo vyrobeno více než 4 miliony pistolí všech verzí.
Nabízená pistole ráže 9mm Luger pochází z produkce firmy DWM. Byla vyrobena v roce 1921 a určena do výzbroje Reichswehru. Pistole je v dobrém původním stavu, kompletně na číslech včetně zásobníku a má originální brynýr. Hlaveň je absolutně čistá lesklá -TOP.
Zbraň není označena platnou zkušební značkou.
Luger P.08 je jedna z nejznámějších pistolí světa. Byla vyvinuta Georgem Lugerem (patentována v rove 1898) z jedné z prvních komerčně úspěšných samonabíjecích zbraní -pistole Borchardt C-93 vynálezce Huga Borchardta, Od roku 1900 ji začala v Německu vyrábět továrna Ludwiga Loeweho Deutsche Waffen- und Munitionsfabriken (DWM).
Pistole byla obvykle velmi dobře zpracována, ve své době se jednalo o jednu z nejspolehlivějších samonabíjecích zbraní. Hlavní nevýhodou byla poměrně vysoká výrobní náročnost, nevhodná pro služební zbraně. Přesto byla jako služební pistole zavedena v armádách mnoha států.
Výroba probíhala zpočátku u DWM, pak i státní zbrojovce v Erfurtu. Po válce pak u firmy Simson&Co v Suhlu a Krieghoff. V poslední řadě pak u firmy Mauser.
Celkem bylo vyrobeno více než 4 miliony pistolí všech verzí.
Nabízená pistole pochází z produkce firmy DWM. Byla vyrobena po první světové válce a určena pro civilní trh. Používá náboj v ráži 7,65mm Parabellum. Pistole je ve velmi dobrém původním stavu, kompletně na číslech kromě zásobníku, má originální brynýr, hlaveň je čistá a lesklá.
Zbraň je označena platnou dobovou zkušební značkou.
9.ledna 1906 zavádí švýcarská armáda do výzbroje tzv. Nový model pistole Luger pod označením model 1906 v ráži 7,65 Parabellum. Pistole mají nahradit starý vzor 1900. Zbraně dodala opět německá firma DWM v počtu 4450ks – provedení s vyznačeným švýcarským křížem na pozadí slunečních paprsků (dodány v letech 1907-1909) a 6164 ks s křížem v heraldickém štítě (dodány v letech 1909-1914). V důsledku vypuknutí 1.světové války byly další dodávky z DWM nemyslitelné. Proto byly ve federální zbrojovce v Bernu okamžitě zahájeny práce na výrobě nástrojů a zařízení. V listopadu 1918 obdržely vojenské útvary první pistole s označením Ordonazpistole 1906 W+F, opatřené na závěrovém kloubu nápisem Waffenfabrik Bern. Pistole přesně kopírovaly německý vzor z produkce DWM. Do roku 1928 dodala zbrojovka v Bernu 12385ks. Přestože během výroby došlo k výraznému zlevnění (ze 400 na 225 franků za kus), představitelům armády se cena zdála stále vysoká. 7.4.1928 se z tohoto důvodu konala schůzka se zástupci zbrojovky. Jednání však přineslo pouze dílčí „kosmetické“ změny, kdy nejvýraznější přestavuje použití střenek s hladkými okraji a prodloužený svislý výstupek na krycí destičce. „Upravená“ pistole dostává označení 06/24 a do roku 1933 kdy byla výroba ukončena ve prospěch modelu 06/29 bylo vyprodukováno 5589 pistolí.
Nabízená pistole je model 06/24. Pistole je ve velmi dobrém původním stavu, kompletně na číslech, má originální brynýr, hlaveň je čistá lesklá.
Zbraň není označena platnou zkušební značkou.
V roce 1927 se britská armáda rozhodla pro vývoj revolveru v ráži .38 SW a prakticky tím ukončila dlouholetou spolupráci s firmou Webley. V roce 1929 uvádí firma Webley na trh revolver Mark IV ráže .38SW, vyráběný s délkami hlavní čtyři a pět palců. Tento model byl oblíben zejména u policejních zborů celého britského impéria. Po vypuknutí druhé světové války objednal v letech 1940-45 Válečný úřad více než 100 tisíc revolverů Webley Mark IV v ráži 38 SW, které pak zůstaly ve výzbroji až do roku 1956.
Nabízený revolver je ve velmi dobrém původním stavu, kompletně na číslech, má originální povrch, hlaveň je čistá lesklá.
Zbraň je označena platnou zkušební značkou.
Puška Mauser M 98 (Gewehr 98; G 98) přijatá do výzbroje v roce 1898 tvořila základní pěchotní výzbroj německé armády v průběhu první světové. Při konstrukci nové pušky M 98 se uplatnila řada novinek a zdokonalení navržených firmou Mauser v průběhu devadesátých let 19. století. Po dlouhou dobu byla tato puška a její varianty ve výzbroji německé armády, vyvážela se do mnoha evropských, asijských i amerických zemí a rovněž byla napodobována při konstrukci nových pušek v jiných státech.
Karabiner 98k byla zavedená v roce 1935 jako standardní zbraň pěchoty německého Wehrmachtu a tvořila základní zbraň německých ozbrojených sil až do konce druhé světové války.
Nabízená puška pochází z produkce firmy Mauser-Werke AG Bornsigwalde a vyrobena v roce 1941. Zbraň je v dobrém až ve velmi dobrém původním stavu, kompletně na číslech (!!!), má originální povrch. Hlaveň je matná, drážky jsou mělčí.
Puška není označena platnou zkušební značkou.