Za konstruktéra ruské pušky Mosin- Nagant lze považovat Sergeje Mosina důstojníka ruského dělostřelectva. Mosin pracoval jako zbrojní inženýr carského arsenalu v Tule. Kolem roku 1885 se zapojil do výzkumu, jehož cílem bylo vyvinout novou pušku pro carskou armádu. Ruské vojsko do té doby používalo jednoranné pušky Berdan 2, které byly zoufale zastaralé. První zkoušky této zbraně se uskutečnily v roce 1890. K Mosinově jednoranné pušce se potom připojila schránka na pět nábojů bratří Émila a Léona Naganta. Vojenské jednotky dostaly tuto zbraň poprvé v roce1891.
Oficiální označení pro Mosin-Nagant 1891 znělo v té době Trechlinějnaja Vintovka Obrazca 1891 Goda – Tříčárková puška vzor 1891 (Tříčárková je označení pro ráži – jedna čárka je 0,1 palce, 3 čárky jsou 0,3 palce, tedy 7,62 mm). Jako první vyrobila 500 000 těchto zbraní francouzská zbrojovka Manufacture d Armes de Chatellerault. Ruské továrny nabraly dech až v roce 1893, kdy ve tříletém období vyrobily více než 1,4 milionu těchto pušek. Tyto pušky se osvědčily v zejména v první světové válce. Během první světové války byly zadány kontrakty americkým firmám New England Westinghouse a Remington na 1,8 respektive 1,5 milionu pušek.
Roku 1922 bylo rozhodnuto, že do výzbroje Rudé armády bude přijata pouze dragounská varianta pušky Mosin jako jednotná puška. V roce 1930 puška Mosin-Nagant vzor 1891 prošla omlazovací kůrou, ze které vzešly zbraně známé pod názvem vzor 1891/30. Byla zjednodušena technologie výroby. Stupňovité rámečkové hledí s několika zářezy a se stupnicí v krocích bylo nahrazeno novějším sektorovým s metrickou stupnicí. Změněn byl tvar mušky, objevilo se chránítko mušky (napřed na tuleji bodáku, později na základně mušky). Dřívější uzavřené objímky pažby byly nahrazeny dělenými odpruženými. Původní hranaté pouzdro závěru změněno na okrouhlé, zádržka nábojů v zásobníku spojená s vyhazovačem byla nyní vyráběna ze dvou součástek.
Nabízená puška pochází z produkce Iževského zbrojního závodud a byla vyrobena v roce 1932. Puška je v dobrém původním stavu, KOMPLETNĚ NA ČÍSLECH!!!, hlaveň je velmi lehce matná. Vzhledem k tomu, že většina pušek Mosin prošla po válce arzenálovou úpravou, je zbraní v původním a sčíslovaném stavu opravdu velmi málo.
Zbraň není označena platnou zkušební značkou. Správní poplatek za zkušebnu je 500kč.
Za konstruktéra ruské pušky Mosin- Nagant lze považovat Sergeje Mosina důstojníka ruského dělostřelectva. Mosin pracoval jako zbrojní inženýr carského arsenalu v Tule. Kolem roku 1885 se zapojil do výzkumu, jehož cílem bylo vyvinout novou pušku pro carskou armádu. Ruské vojsko do té doby používalo jednoranné pušky Berdan 2, které byly zoufale zastaralé. První zkoušky této zbraně se uskutečnily v roce 1890. K Mosinově jednoranné pušce se potom připojila schránka na pět nábojů bratří Émila a Léona Naganta. Vojenské jednotky dostaly tuto zbraň poprvé v roce1891.
Oficiální označení pro Mosin-Nagant 1891 znělo v té době Trechlinějnaja Vintovka Obrazca 1891 Goda – Tříčárková puška vzor 1891 (Tříčárková je označení pro ráži – jedna čárka je 0,1 palce, 3 čárky jsou 0,3 palce, tedy 7,62 mm). Jako první vyrobila 500 000 těchto zbraní francouzská zbrojovka Manufacture d Armes de Chatellerault. Ruské továrny nabraly dech až v roce 1893, kdy ve tříletém období vyrobily více než 1,4 milionu těchto pušek. Tyto pušky se osvědčily v zejména v první světové válce. Během první světové války byly zadány kontrakty americkým firmám New England Westinghouse a Remington na 1,8 respektive 1,5 milionu pušek.
Nabízená puška pochází z Sestroryetského zbrojního závodu a byla vyrobena v roce 1894. Puška je ve velmi dobrém původním stavu, hlaveň a závěr jsou na číslech, má originální povrch, hlaveň je lehce matná. Ústí hlavně je v délce cca 1,5cm odvrtáno.
Zbraň není označena platnou zkušební značkou. Správní poplatek za zkušebnu je 500kč.
Za konstruktéra ruské pušky Mosin- Nagant lze považovat Sergeje Mosina důstojníka ruského dělostřelectva. Mosin pracoval jako zbrojní inženýr carského arsenalu v Tule. Kolem roku 1885 se zapojil do výzkumu, jehož cílem bylo vyvinout novou pušku pro carskou armádu. Ruské vojsko do té doby používalo jednoranné pušky Berdan 2, které byly zoufale zastaralé. První zkoušky této zbraně se uskutečnily v roce 1890. K Mosinově jednoranné pušce se potom připojila schránka na pět nábojů bratří Émila a Léona Naganta. Vojenské jednotky dostaly tuto zbraň poprvé v roce1891.
Oficiální označení pro Mosin-Nagant 1891 znělo v té době Trechlinějnaja Vintovka Obrazca 1891 Goda – Tříčárková puška vzor 1891 (Tříčárková je označení pro ráži – jedna čárka je 0,1 palce, 3 čárky jsou 0,3 palce, tedy 7,62 mm). Jako první vyrobila 500 000 těchto zbraní francouzská zbrojovka Manufacture d Armes de Chatellerault. Ruské továrny nabraly dech až v roce 1893, kdy ve tříletém období vyrobily více než 1,4 milionu těchto pušek. Tyto pušky se osvědčily v zejména v první světové válce. Během první světové války byly zadány kontrakty americkým firmám New England Westinghouse a Remington na 1,8 respektive 1,5 milionu pušek.
Nabízená puška pochází z Tulského zbrojního závodu a byla vyrobena v roce 1895. Puška je ve velmi dobrém původním stavu, má originální povrch, hlaveň je lehce matná. Ústí hlavně je v délce cca 1,5cm odvrtáno.
Zbraň není označena platnou zkušební značkou. Správní poplatek za zkušebnu je 500kč.
Za konstruktéra ruské pušky Mosin- Nagant lze považovat Sergeje Mosina důstojníka ruského dělostřelectva. Mosin pracoval jako zbrojní inženýr carského arsenalu v Tule. Kolem roku 1885 se zapojil do výzkumu, jehož cílem bylo vyvinout novou pušku pro carskou armádu. Ruské vojsko do té doby používalo jednoranné pušky Berdan 2, které byly zoufale zastaralé. První zkoušky této zbraně se uskutečnily v roce 1890. K Mosinově jednoranné pušce se potom připojila schránka na pět nábojů bratří Émila a Léona Naganta. Vojenské jednotky dostaly tuto zbraň poprvé v roce1891.
Oficiální označení pro Mosin-Nagant 1891 znělo v té době Trechlinějnaja Vintovka Obrazca 1891 Goda – Tříčárková puška vzor 1891 (Tříčárková je označení pro ráži – jedna čárka je 0,1 palce, 3 čárky jsou 0,3 palce, tedy 7,62 mm). Jako první vyrobila 500 000 těchto zbraní francouzská zbrojovka Manufacture d Armes de Chatellerault. Ruské továrny nabraly dech až v roce 1893, kdy ve tříletém období vyrobily více než 1,4 milionu těchto pušek. Tyto pušky se osvědčily v zejména v první světové válce. Během první světové války byly zadány kontrakty americkým firmám New England Westinghouse a Remington na 1,8 respektive 1,5 milionu pušek.
Nabízená puška pochází z Tulského zbrojního závodu a byla vyrobena v roce 1923. Puška je ve velmi dobrém původním stavu, hlaveň a závěr jsou na číslech, má originální povrch, hlaveň je lehce matná.
Zbraň není označena platnou zkušební značkou. Správní poplatek za zkušebnu je 500kč.
Za konstruktéra ruské pušky Mosin- Nagant lze považovat Sergeje Mosina důstojníka ruského dělostřelectva. Mosin pracoval jako zbrojní inženýr carského arsenalu v Tule. Kolem roku 1885 se zapojil do výzkumu, jehož cílem bylo vyvinout novou pušku pro carskou armádu. Ruské vojsko do té doby používalo jednoranné pušky Berdan 2, které byly zoufale zastaralé. První zkoušky této zbraně se uskutečnily v roce 1890. K Mosinově jednoranné pušce se potom připojila schránka na pět nábojů bratří Émila a Léona Naganta. Vojenské jednotky dostaly tuto zbraň poprvé v roce1891.
Oficiální označení pro Mosin-Nagant 1891 znělo v té době Trechlinějnaja Vintovka Obrazca 1891 Goda – Tříčárková puška vzor 1891 (Tříčárková je označení pro ráži – jedna čárka je 0,1 palce, 3 čárky jsou 0,3 palce, tedy 7,62 mm). Jako první vyrobila 500 000 těchto zbraní francouzská zbrojovka Manufacture d Armes de Chatellerault. Ruské továrny nabraly dech až v roce 1893, kdy ve tříletém období vyrobily více než 1,4 milionu těchto pušek. Tyto pušky se osvědčily v zejména v první světové válce. Během první světové války byly zadány kontrakty americkým firmám New England Westinghouse a Remington na 1,8 respektive 1,5 milionu pušek.
Určité množství pušek model 1891 bylo používáno následně finskou armádou. U těchto pušek došlo k úpravě stupnice hledí, často i k přečíslování samozřejmě označení “SA“ (Suomi Army)
Nabízená puška pochází od výrobce Remington. Kromě carské armády byla následně používána finskou armádou –viz. značení a „finská“ pažba. Puška je ve velmi dobrém původním stavu, má originální povrch, hlaveň je lehce matná. Ústí hlavně je v délce cca 1,5cm odvrtáno.
Zbraň není označena platnou zkušební značkou. Správní poplatek za zkušebnu je 500kč.
V době ruské revoluce bylo Finsko pod vládou cara. Když byl car Mikuláš II odstraněn, Finsko vyhlásilo svou nezávislost a porazilo ruské síly ve Finsku. Díky této skutečnosti zde zůstalo velké množství zbraní a to včetně pušek Mosin M.91. Nový stát potřeboval rychle vybudovat armádu, která by byla schopna čelit případnému útoku ze strany Ruska a proto bylo rozhodnuto o použití ruských pušek Mosin jako základního armádního vzoru.
V roce 1927 finská armáda přijímá do výzbroje pušku M27, což byl zcela nový vzor vycházející ze systému Mosin.
Během války bylo vyrobeno také určité množství pušek vzoru M.91 s hlavněmi od firem Tikka a VKT. Samostatné hlavně byly také zakoupeny v Belgii. Ke kompletaci zbraní s těmito hlavněmi označenými „B“ bylo ale přistoupeno až po 2. světové válce.
Nabízená puška pochází z produkce firmy VKT a byla vyrobena v roce 1942. Zbraň ve velmi dobrém stavu, na číslech (hlaveň+závěr), hlaveň je čisá a lesklá.
Zbraň není označena platnou zkušební značkou. Správní poplatek za „zkušebnu“ je 500kč.
Expanzní opakovací puška Springfield 1903, v ráži 308Win. Blank. Zbraň je vyrobena z originální pušky M1903 vyrobené firmou Springfield Armory.
Puška je označena platnou českou zkušební značkou a je zařazena do kategorie D.
V roce 1939 byla v SSSR zahájena sériová výroba samonabíjecí pušky SVT-38. Při návrhu pušky se značné úsilí věnovalo co nejnižší hmotnosti, což mělo za následek přetěžování součástí. Během sovětsko-finské války na přelomu let 1939 a 1940 se tyto pušky příliš neosvědčily a bylo dokonce uvažováno o ukončení jejich výroby ve prospěch Simonovovy pušky. Nakonec však Stalin z důvodu plnění plánu vyzbrojování od tohoto záměru ustoupil a dal pokyn ke zdokonalení konstrukce SVT-38.
Proto byla SVT-38 v roce1940 stažena z výroby a nahrazena SVT-40 se stejným vnitřním uspořádáním, ale robustnější konstrukcí. Nová puška měla jednodílnou pažbu namísto dvoudílné, technologicky zdokonaleny a zesíleny funkční části a celkově byla vylehčena o 680 g.
Výroba SVT-40 začala 1. července 1940. Do roku 1942 bylo vyrobeno přibližně 1 326 000 pušek SVT-40 a 51 000 odstřelovacích pušek SVT-40. Produkce odstřelovaček SVT-40, jejichž výkony nebyly považovány za dostatečné byla zastavena 1. října 1942. Výroba SVT-40 pokračovala i v dalších letech. O definitivním ukončení výroby bylo rozhodnuto 3. ledna 1945. Podle odhadů celkový objem vyrobených pušek SVT-38 a SVT-40 všech verzí nepřekročil počet 2 milionů kusů.
Nabízená puška je ve velmi dobrém původním stavu, kompltně na číslech, má originální brynýr, hlaveň je čistá a lesklá.
Puška je označena platnou zkušební značkou.
Pušku systém Snider s odklopným závěrem vynalezl Američan Jacob Snider. Nejrozšířenějším produktem tohoto systému se staly britské výrobky v ráži .577. Britská armáda zbraň přijala v roce 1866 jako systém přestavby pro zavedené pušky typu Enfield 1853 a používala je až do roku 1874, kdy je začala nahrazovat puška Martini-Henry. Britská indická armáda používala Snider-Enfielda až do konce devatenáctého století.
Nabízená puška z produkce firmy BSA byla vyrobena v roce 1875. Zbraň je v dobrém původním stavu, hlaveň je čistá a lesklá s ostrými drážkami.
Zbraň je vyrobena před rokem 1890, volně prodejná od 18 let!
Vznik amerického revolveru firmy Colt model Police Positive Special se datuje do roku 1908. Jednalo se o první revolver s malým rámem a výklopným válcem, který byl schopen střílet výkonným střelivem. Stal se proto brzy oblíbenou policejní zbraní. Vyráběl se v rážích .32, .32-40 Winchester, .38Special nebo .38SW. Výroba probíhala až do roku 1970 a celková produkce dosáhla 750 tisíc kusů.
Nabízený revolver pochází z roku 1948 a je v ráži .38 Special. Zbraň je ve velmi dobrém původním stavu, má originální povrch, hlaveň je čistá a lesklá.
Zbraň je označena platnou zkušební značkou.