V roce 1927 vyřešil konstruktér České zbrojovky ve Strakonicích František Myška možnost spoušťového napínání u samonabíjecích pistolí, jímž do té doby disponovaly s malými výjimkami pouze revolvery. Řešení aplikoval na tehdy vyráběné armádní pistoli vz. 24 a zbrojovka je nabízela, avšak neúspěšně, do Polska. K využití možnosti napínání bicího mechanismu tlakem prstu na spoušť došlo o několik let později při vývoji kapesní pistole vz. 36. V roce 1934 byl vývoj zbraně dokončen a továrna rozpracovala kusy. K zahájení sériové výroby došlo až v roce 1936 a výrobní čísla pistolí začínala v řadě 13 000. Zbraň byla vyráběna ve dvou verzích – s manuální pojistkou sloužící k zajištění spoušťového mechanismu a bez ní. Celkem bylo vyrobeno 19368 pistolí ČZ vz.36 obou verzí.
Nabízená pistole pochází z roku 1946. Je ve velmi dobrém původním stavu, má originální povrch, hlaveň je čistá a lesklá.
Pistole je označena platnou zkušební značkou.
Konstruktérem této první samonabíjecí pistole se spoušťovým napínáním byl český puškař Alois Tomiška (1867 – 1946) a vyráběla ji od roku 1909 rakouská zbrojovka Wiener Waffenfabrik. Kromě provedení v ráži 7,65 mm Browning získala na trhu větší oblibu kapesní varianta v ráži 6,35 mm Browning, jež byla rovněž vyráběna s delší hlavní v tzv. zákonné délce, tedy s celkovou délkou větší než 180 mm. Pistole dnes patří ke sběratelsky zajímavým kusům.
Nabízená pistole je ve velmi dobrém původním stavu. Má originální brynýr, hlaveň je lehce matná.
Zbraň je označena platnou dobovou zkušební značkou.
Pistole Walther P38 je zbraň, která byla vyvinuta firmou Walther jako služební pistole pro potřeby německého Wehrmachtu. Pistole Walther P38 měla nahradit pistoli Luger P.08 z důvodu velké výrobní náročnosti. Proto bylo třeba vyvinout pistoli novou, která by měla moderní prvky (např. dvojčinná spoušť) a jednodušší výrobu. Zakázku získala v roce 1938 firma Walther.
Walther dodal zbraň označovanou jako Armee Pistole (AP), z níž se vyvinula pistole Heeres Pistole (HP) a po několika změnách, které požadovala německá armáda, vznikla konečná varianta přijatá do výzbroje pod označením P38. První kusy z nulté série byly dodány armádě v srpnu 1939. Výroba probíhala nejprve pouze u firmy Carl Walther v Zella-Mehlis, v průběhu války rovněž od roku 1942 u firmy Mauser-Werke v Oberndorfu nad Neckarem a potom rovněž v závodě zbrojovky Spreewerk v českém Hrádku nad Nisou.
V roce 1957 se P38 začala opět vyrábět pro potřeby Bundeswehru pod označením P1. Výroba tohoto modelu probíhala opět u firmy Walther, nyní v novém závodě v Ulmu. Později došlo ještě k vyztužení rámu (model s dalším kolíkem nad spouští). Bundeswehr ji používal až do 90. let. Dnes se vyrábí ve francouzském Manurhinu.
Nabízená pistole pochází z produkce firmy Spreewerk a byla vyrobena v dubnu 1944. Pistole je ve velmi dobrém původním stavu, kompletně na číslech, má originální brynýr, hlaveň je čistá lesklá.
Zbraň není označena platnou zkušební značkou.
Kapesní pistole španělské firmy Astra-Unceta SA model 2000 byla vyráběna po druhé světové válce. Jednalo se o upravený starší model 200, avšak opatřený vnějším kohoutem a vypuštěnou dlaňovou pojistkou. Zbraň byla vyráběna ve dvou rážích a to 6,35mm Browning a .22 Short. Pod jménem Colt Junior se prodávala zejména v USA. Po roce 1968 kdy vešel v USA v platnost zákon o kontrole dovážených zbraní, byl kontrakt firmou Colt zrušen. Pistole se následně objevila na trhu pod názvem CUB.
Nabízené zbraně ráže .22S short jsou ve velmi dobrém až vynikajícím původním stavu, mají originální brynýr, hlaveň je čistá a lesklá.
Pistole je označena platnou zkušební značkou.
Pistole vyráběná belgickou firmou Fabrique Nationale de Herstal od roku 1931. Před druhou světovou válkou byla považována za jednu z nejoblíbenějších kapesních pistolí. Ráže 6,35mm Browning.
Nabízená pistole je ve velmi dobrém, původním stavu a originální brynýr. Hlaveň čistá lesklá. Součástí je originální krabička a návod.
Zbraň je označena platnou dobovou zkušební značkou.
Pistole ČZ vz. 38 byla v pořadí třetí předválečnou československou armádní pistolí. Zbraň v ráži 9 mm Short (.380 ACP)měla praktickou konstrukci založenou na patentu, který byl v letech 1929–1934 udělen konstruktéru Františku Myškovi a České zbrojovce. Tato konstrukce zajišťovala snadnou údržbu pistole, neboť se při rozborce rozložila pouze na tři části bez drobných součástek – hlaveň, tělo, jež tvořilo celek se závěrem, a zásobník. To je dodnes „celosvětově nejmenší počet celků vzniklých při rozborce vojenské samonabíjecí pistole“.Určitou nevýhodou byla poměrně tuhá spoušť, což do určité míry způsobovala geometrie výhradně dvojčinné spouště (DAO). Nicméně díky tomu nedocházelo v případě používání zbraně u jízdních jednotek k jejímu nechtěnému odpálení. Přes určité nedostatky, dané též použitým střelivem (standardní československý vojenský pistolový náboj 9 mm vz. 22), měla pistole vz. 38 velmi pokrokovou konstrukci, jež „některými prvky předběhla svou dobu o dlouhou řadu let“ a osvědčila se jako velmi spolehlivá a odolná zbraň.
Koncem roku 1937 byla vyrobena série 25 zkušebních pistolí s označením vz. 37 jež byly odeslány k armádním testům, po nichž došlo k několika dílčím úpravám. Nakonec bylo objednáno 41 000 pistolí. Příprava sériové výroby probíhala prakticky v předvečer okupace ČSR, neboť doslova jen pár dní po jejím začátku přestalo Československo existovat jako suverénní stát. Nová pistole se tak do rukou československých vojáků již nedostala a veškeré vyrobené zbraně převzala německá okupační správa.
Pod označením Pistole 39 (t) (=tschechisch) pak tyto pistole sloužily u záložních jednotek Wehrmachtu, používala je říšská pracovní služba Reichsarbeitdienst (RAD), Todtova organizace a pozemní personál Luftwaffe, pro nějž byla dodatečně vyrobena série 3000 kusů.
Nabízený pistole je jedna z 1731 kusů odeslaných během okupace do Finska, kde byly zařazeny do výzbroje armády.
Zbraň ve velmi dobrém původním stavu, kompletně na číslech, má originální povrch, hlaveň je čistá lesklá.
Zbraň není označena platnou zkušební značkou.
Po vzniku samostatného Československa byl dán požadavek na vyzbrojení armády pistolemi domácí produkce. V roce 1920 byla zakoupena licence od firmy Mauser a od roku 1922 se v brněnské Zbrojovce začala sériově vyrábět pistole vz. 22. Modelově vychází z pistole NICKEL. Její sériová výroba však nebyla bezproblémová, objevovaly se závady a výroba přesahovala i kapacitní možnosti zbrojovky v Brně. Ministerstvo národní obrany proto našlo nového výrobce v jihočeské zbrojovce ve Strakonicích, která řešila nejdříve technické postupy a zpracování, posléze i modernizaci pistole tak, aby vyhovovala potřebám armády a netrpěla poruchami. Nakonec byla celá pistole přepracována a začala se vyrábět jako vzor 24.
Pistole v ráži 9mm Browning krátký byla přijata do výzbroje v květnu 1925, její výroba byla zahájena v srpnu 1925 a do podzimu 1935 se vyrobilo asi 110 000 kusů, z nichž necelá dvacetina byla určena pro export do Kolumbijské republiky a Lotyšské republiky, přes 2 000 kusů odebralo československé četnictvo. Dalším odběratelem zbraní byla finanční stráž.
Strakonická zbrojovka se snažila dodat ČZ vz. 24 i mimo Československo. Malé dodávky byly uskutečněny do Lotyšska a Ekvádoru.
Po okupaci Německem byly zbraně z výzbroje čs. armády zařazeny do německé výzbroje pod označením Pistole 24 (t). Následně v září 1940 bylo německou vojenskou správou prodáno 3285 pistolí (včetně pouzder a rezervních zásobníků) finské armádě. Během okupace nové zbraně vyráběny nebyly, docházelo pouze k výrobě náhradních dílů.
Celková výroba není přesně známá. Nejčastěji se uvádí údaj 183000 ks.
Zbraň ve velmi dobrém původním stavu, kompletně na číslech, má originální povrch, hlaveň je čistá lesklá.
Zbraň není označena platnou zkušební značkou.
Rakousko-uherskou armádní pistoli M.1912 zkonstruoval v roce 1911 Konrád Murgthaler, vrchní inženýr známé rakouské zbrojovky Oesterreichische Waffenfabriks-Gesellschaft ve Štýru. Armáda monarchie měla v té době zaveden revolver Rast-Gasser M. 98 a pistoli M.07 a nová konstrukce se nestala předmětem zájmu vojenských kruhů. O pistoli projevila zájem armáda Rumunského království, která ji zavedla v roce 1912 do výzbroje a objednala ve Štýru 56 000 pistolí. Druhým státem, jehož armádě štýrská zbrojovka pistole Steyr 1912 dodávala, bylo Chile. Rakousko-uherská armáda ji zavedla až na prahu první světové války, v roce 1914. Do své výzbroje zavedla pistoli Steyr 1916 také bavorská armáda, jež nakoupila celkem 10 000 pistolí.
Výroba ve Štýru pokračovala ještě v roce 1919, kdy již válka skončila. Rakouská armáda si pistole Steyr 1912 ve výzbroji ponechala až do roku 1938.
Pistole Steyr M1912 byla pověstná svou spolehlivostí ve válečných podmínkách. Pro svou jednoduchou údržbu byla oblíbená ve všech složkách R-U armády. Měla výkonný náboj 9mm Steyr, ale i přesto se s ní příjemně střílí a nemá příliš velký zpětný ráz.
Nabízená pistole pochází z produkce Österreichische Waffenfabriks-Gesellschaft Steyr a byla vyrobena v roce 1914. Pistole je v dobrém až ve velmi dobrém původním stavu, kompletně na číslech, má originální povrch, hlaveň je lehce matná.
Zbraň není označena platnou zkušební značkou.
Walther PP patří k nejpoužívanějším kapesním pistolím a svým konstrukčním řešením ovlivnila další vývoj ručních palných zbraní. Původně byla navržena v německé zbrojovce Walther v Zella Mehlis a na trhu se objevila v roce 1929 jako Polizei Pistole – PP pro účely vyzbrojení uniformované policie. Nejprve byla používána ráže 7,65 mm Browning, později se vyráběly modifikace v dalších rážích 9mm Browning krátký a .22 Long Rifle. Po 2.světové válce byla výroba přesunuta do západoněmeckého Ulmu a pistole byla vyráběna až do sedmdesátých let 20. století.
Nabízená pistole pochází z předválečné produkce zbrojovky v Zella Mehlis. Je v ráži 7,65mm Browning. Zbraň je ve velmi dobrém původním stavu, má originální brynýr, hlaveň čislá lesklá.
Pistole je označena platnou dobovou zkušební značkou.
V roce 1927 se britská armáda rozhodla pro vývoj revolveru v ráži .38 SW a prakticky tím ukončila dlouholetou spolupráci s firmou Webley. V roce 1929 uvádí firma Webley na trh revolver Mark IV ráže .38SW, vyráběný s délkami hlavní čtyři a pět palců. Tento model byl oblíben zejména u policejních zborů celého britského impéria. Po vypuknutí druhé světové války objednal v letech 1940-45 Válečný úřad více než 100 tisíc revolverů Webley Mark IV v ráži 38 SW, které pak zůstaly ve výzbroji až do roku 1956.
Nabízený revolver pochází z poválečné produkce. Jedná se o méně obvyklou variantu doplněnou pojistkou. Je ve velmi dobrém původním stavu, kompletně na číslech, má originální povrch, hlaveň je čistá lesklá.
Zbraň je označena platnou zkušební značkou.