Československá pistole CZ 75 je samonabíjecí pistole ráže 9mm Luger z produkce Československé zbrojovky Uherský Brod. Byla představena v roce 1975 a konstruktérem byl František Koucký. Jako předloha sloužila belgická pistole Browning HP, od ní se konstrukčně liší pouze vnitřním vedením drážek závěru v těle pistole a směrem pohybu táhla spoušťové páky.

V průběhu produkce byla pistole vyráběna v 17 variantách a tvoří výzbroj mnoha ozbrojených složek na celém světě. Po Coltu 1911 se jedná o druhou nejvíce kopírovanou pistoli.

Nabízený adapter umožňuje střelbu náboji ráže .22LR a byl vyroben v roce 1995. Zbraň je ve velmi dobrém původním stavu, na číslech, má originální povrch a čistou lesklou hlaveň.

Zbraň je označena platnou zkušební značkou.

Továrna Fridricha Langenhana byla založena v roce 1842 v Zelle St. Blasii pod názvem Gewehr und Fahrradfabrik. Až do vypuknutí 1.světové války vyráběl pouze lovecké zbraně a jízdní kola. Vývoj samonabíjecích pistolí zahájil až v roce 1914 a o rok později přihlásil první patent. Pistole F.L. Sebstlader se objevuje během první světové války se jako soukromá zbraň v rukou německých vojáků a následně vhledem k celkovému nedostatku zbraní je tato pistole částečně zavedena jako pomocná zbraň.

Po skončení první světové války nabídl Langenhan pod označením Mod.2 na trh pistoli ráže 6,35mm Brow. s dynamickým závěrem. Nebyla ničím jiným, než zmenšeninou modelu F.L. s nepatrnými konstrukčními změnami.

Nabízená pistole je ve velmi dobrém původním stavu, má originální brynýr, hlaveň je čistá lesklá. Pistole je bez zásobníku.

Zbraň je označena platnou dobovou zkušební značkou.

Jedním z plodů dlouholeté spolupráce amerického kostruktéra Johna M.Browninga s belgickou zbrojovkou Fabrique Nationale d´ Armes de Guerre byla na počátku 20. století řada samonabíjecích pistolí. Prvním z nich byl Browning 1900, zkonstruovaný již koncem 19. století a vyráběný od roku 1900. U této pistole s dynamickým závěrem plnila vratná pružina, uložená nad hlavní, zároveň funkci bicí pružiny. Pistole byla obchodně úspěšná, bylo jí vyrobeno přes milion exemplářů. Typ používala řada armád v různých státech světa, oficiálního přijetí do výzbroje se však nedočkala.

Nabízená pistole  je v dobrém až ve velmi dobrém původním stavu, má originální brynýr, hlaveň je čistá a lesklá.

Pistole je označena platnou dobovou zkušební značkou.

Po vzniku samostatného Československa byl dán požadavek na vyzbrojení armády pistolemi domácí produkce. V roce 1920 byla zakoupena licence od firmy Mauser a od roku 1922 se v brněnské Zbrojovce začala sériově vyrábět pistole vz. 22. Modelově vychází z pistole NICKEL. Její sériová výroba však nebyla bezproblémová, objevovaly se závady a výroba přesahovala i kapacitní možnosti zbrojovky v Brně. Ministerstvo národní obrany proto našlo nového výrobce v jihočeské zbrojovce ve Strakonicích, která řešila nejdříve technické postupy a zpracování, posléze i modernizaci pistole tak, aby vyhovovala potřebám armády a netrpěla poruchami. Nakonec byla celá pistole přepracována a začala se vyrábět jako vzor 24.
Pistole v ráži 9mm Browning krátký byla přijata do výzbroje v květnu 1925, její výroba byla zahájena v srpnu 1925 a do podzimu 1935 se vyrobilo asi 110 000 kusů, z nichž necelá dvacetina byla určena pro export do Kolumbijské republiky a Lotyšské republiky, přes 2 000 kusů odebralo československé četnictvo. Dalším odběratelem zbraní byla finanční stráž.
Strakonická zbrojovka se snažila dodat ČZ vz. 24 i mimo Československo. Malé dodávky byly uskutečněny do Lotyšska a Ekvádoru.
Po okupaci Německem byly zbraně z výzbroje čs. armády zařazeny do německé výzbroje pod označením Pistole 24 (t). Následně v září 1940 bylo německou vojenskou správou prodáno 3285 pistolí (včetně pouzder a rezervních zásobníků)  finské armádě. Během okupace nové zbraně vyráběny nebyly, docházelo pouze k výrobě náhradních dílů.
Celková výroba není přesně známá. Nejčastěji se uvádí údaj 183000 ks.

Zbraň ve velmi dobrém původním stavu, kompletně na číslech, má originální povrch, hlaveň je čistá lesklá.

Zbraň není označena platnou zkušební značkou.

Obliba německé pistole Mauser C 96 přivedla španělskou firmu Unceta y Cia v baskické Guernice k výrobě vzhledové napodobeniny, jež měla řadu konstrukčních zjednodušení a dostala označení Astra 900.
Výroba pistolí řady 900 byla zahájena v roce 1927 a všechny následující modely 901−903, F a E byly vybaveny přepínačem režimu střelby. Pilotní model 900 se ve výrobě udržel až do roku 1941 a s více než 20 000 vyrobenými kusy se stal nejrozšířenějším z celé modelové řady.  Zbraně byly dodávány především do Číny a Jižní Ameriky. Další sloužily např. u španělské tajné policie a složek Guardia Civil. V dnešní době se jedná o málo vídanou a sběratelsky zajímavou zbraň.

Nabízená pistole je ve velmi původním dobrém stavu, na číslech a má originální povrch. Hlaveň je čistá a lesklá, nicméně drážky jsou již hůře patrné.

Zbraň je označena platnou dobovou zkušební značkou.

Ve výzbroji finské armády se nacházela od roku 1917, kdy byla vyhlášena nezávislost Finska, řada zbraní zahraniční provenience, ať již to byly španělské pistole Ruby či německé pistole Parabellum v ráži 7,65 mm Parabellum zavedené pod označením m/23. Finský konstruktér Aimo Johannes Lahti (1896–1970) zkonstruoval v roce 1926 prototyp pistole ve stejné ráži jako pistole Parabellum. Až v roce 1931 proběhla řada zkoušek, z nichž vzešel požadavek na možnost adaptace i na ráži 9 mm Parabellum, který souvisel se zaváděním samopalu Suomi KP/-31 do výzbroje. Lahtiho pistole se dočkala zavedení do armády, ale až v roce 1935. Objednávku na výrobu 2500 nových armádních pistolí obdržela státní zbrojovka Valtion Kivääri Tehdas (VKT) v Jyväskyle v lednu 1936. Počet pistolí vyrobených do vypuknutí tzv. zimní války po napadení Sovětským svazem v listopadu 1939 byl ale nízký; první kusy vyrobila VKT až v březnu 1938. Do kapitulace Finska v září 1944 se do výzbroje dostalo jen 5800 pistolí. Kapitulace zastavila výrobu nových dílů, nicméně produkce pistolí pokračovala montáží z dílů již vyrobených. Poslední pistole L-35 doručená finským ozbrojeným silám měla sériové číslo 6731.

Po skončení druhé světové války výroba sice pokračovala, avšak závod byl v roce 1951 přejmenován na Valmet. Pistole z poválečné produkce nesly některé odlišnosti, z nichž nejmarkantnější bylo odstranění drážky pro upevnění nástavné pažby. Do ukončení výroby v roce 1952 vyrobila továrna pouze 9300 kusů. Na rozdíl od licenčně vyráběných švédských pistolí m/40, jichž se v továrně Husqvarna vyrobilo okolo 100 000 kusů, jsou finské pistole velmi vzácné.

Nabízené pistole pochází z válečné produkce (rok 1944) a jedná se o třetí výrobní provedení s celkovou produkcí 2000 kusů. Pistole jsou ve velmi dobrém původním stavu,  kompletně na číslech, mají originální brynýr, hlaveň je čistá a lesklá.

Zbraně nejsouí označeny platnou zkušební značkou.

Skladem 2 ks.

 

V době ruské revoluce bylo Finsko pod vládou cara. Když byl car Mikuláš II odstraněn, Finsko vyhlásilo svou nezávislost a porazilo ruské síly ve Finsku. Díky této skutečnosti zde zůstalo velké množství zbraní a to včetně pušek Mosin M.91. Nový stát potřeboval rychle vybudovat armádu, která by byla schopna čelit případnému útoku ze strany Ruska a proto bylo rozhodnuto o použití ruských pušek Mosin jako základního armádního vzoru.

Přestavbou pušky M91 pro potřeby finské civilní gardy (Lotta Svard) vzniká puška s označením M24. Pušky byly osazeny novými hlavněmi, které byly zakoupeny od švýcarské firmy SIG a od tří německých firem. Hlavně SIG jsou označeny „Schweiz-Industrie Gesellschaft Neuhausen“ vpravo od komory. Německé hlavně jsou označeny „Bohler-Stahl“ na dně hlavně bez rozdílu mezi výrobci. Všechny hlavně pušek M24 jsou nedatované a jsou označeny znakem civilní gardy „S se třemi větvičkami v štítu“ na komoře. Všechny německé hlavně a většina švýcarských jsou těžší než standardní hlaveň M91.

Nabízená puška je osazena hlavní SIG. Zbraň ve velmi dobrém původním stavu a má originální povrch, Hlaveň a závěr jsou na číslech. Hlaveň je čistá a lesklá

Zbraň není označena platnou zkušební značkou.

Zbraň není označena platnou zkušební značkou. Označení je možné po domluvě vyřídit – poplatek na ČÚZZS je 500kč.

V době ruské revoluce bylo Finsko pod vládou cara. Když byl car Mikuláš II odstraněn, Finsko vyhlásilo svou nezávislost a porazilo ruské síly ve Finsku. Díky této skutečnosti zde zůstalo velké množství zbraní a to včetně pušek Mosin M.91. Nový stát potřeboval rychle vybudovat armádu, která by byla schopna čelit případnému útoku ze strany Ruska a proto bylo rozhodnuto o použití ruských pušek Mosin jako základního armádního vzoru.
V roce 1927 finská armáda přijímá do výzbroje pušku M27, což byl zcela nový vzor vycházející ze systému Mosin.
Během války bylo vyrobeno také určité množství pušek vzoru M.91 s hlavněmi od firem Tikka a VKT. Samostatné hlavně byly také zakoupeny v Belgii. Ke kompletaci zbraní s těmito hlavněmi označenými „B“ bylo ale přistoupeno až po 2. světové válce.
Nabízená puška pochází z produkce firmy VKT a byla vyrobena v roce 1927. Zbraň ve velmi dobrém původním stavu, má originální brynýr, na číslech (hlaveň+závěr). Hlaveň je velmi lehce matná. Ústí je v délce cca 1cm odvrtané
Zbraň není označena platnou zkušební značkou.

Správní poplatek za „zkušebnu“ je 500kč.

Finská armáda se v roce 1925 spustila projekt repasování použití opotřebovaných opotřebených hlavní z pušek M91. Ty jsou známé jako „řada P“ se značkami P-26 a P-27 na nábojové komoře s čísly označujícími rok. Z hlavní jsou odstraněny všechny původní ruské značky. Některé z těchto hlavní jsou také označeny písmenem „S“, o kterém se předpokládá, že označuje „Salerno“, město v Itálii, kde byl vyvinut proces obnovy použitých hlavní. Předpokládá se, že mnoho z těchto hlavní bylo použito až v těžké době zimních (1939-40) a pokračovacích válek (1941-44).

Nabízená puška pochází z produkce firmy byla vyrobena v roce 1927. Zbraň ve velmi dobrém stavu, na číslech (hlaveň+závěr), hlaveň je lehce matná.

Zbraň není označena platnou zkušební značkou.

Správní poplatek za „zkušebnu“ je 500kč.

V době ruské revoluce bylo Finsko pod vládou cara. Když byl car Mikuláš II odstraněn, Finsko vyhlásilo svou nezávislost a porazilo ruské síly ve Finsku. Díky této skutečnosti zde zůstalo velké množství zbraní a to včetně pušek Mosin M.91. Nový stát potřeboval rychle vybudovat armádu, která by byla schopna čelit případnému útoku ze strany Ruska a proto bylo rozhodnuto o použití ruských pušek Mosin jako základního armádního vzoru.

V roce 1927 finská armáda přijímá do výzbroje pušku M27, což byl zcela nový vzor vycházející ze systému Mosin. Puška M27 má těžkou, pro střelbu lepší hlaveň a celkovou délku 118,7cm (na rozdíl od M91 s délkou 130,8cm). Pušky M27s byly vyráběny v letech 1927 – 1940 firmou Tikkakoski (Tikka) a firmou VKT (Valtion Kirvaaritehdas) v letech 1932,1934 a 1935. Celková produkce dosáhla cca 56 000 kusů.

Nabízená puška pochází z produkce firmy Tikkakoski (Tikka) a byla vyrobena v roce 1932. Zbraň ve velmi dobrém původním stavu, na číslech (hlaveň+závěr), má originální povrch, hlaveň je matná v drážkách.

Zbraň není označena platnou zkušební značkou.

Ověření je možné po domluvě zajistit, poplatek na ČÚZZS je 500kč.