Švýcarská puška systému Schmidt-Rubin K31 v ráži 7,5×55 GP11 vznikla modernizací starší verze K11 a do výzbroje byla přijata v roce 1932. Úprava spočívala zejména ve změně konstrukce závěru, která umožnila jeho zkrácení. Puška byla zavedena jako standardní typ pro všechny složky švýcarské armády. Ve výzbroji zůstala až do roku 1958, kdy došlo k zavedení útočné pušky SIG SG 510. V témže roce skončila i její produkce, která celkově činila 528 230 kusů.

Nabízená puška je ve velmi dobrém až vynikajícím původním stavu, kompletně na číslech, má originální povrch, hlaveň je čistá a lesklá.

Puška je označena platnou zkušební značkou.

V případě finského Mosinu M.39 se jedná o poslední provedení pušky tohoto systému z válečné produkce. Oproti předchozím modelům došlo zejména ke změně tvaru mířidel a pažby, která má pistolovou rukojeť. Výroba probíhala od roku 1940 u firem VKT, SAKO a Tikkakoski (Tikka). Hlavní produkce skončila roku 1945, po válce však byla v menších počtech vyráběna i nadále. Celková počet dosáhl 100 000 kusů.

Nabízená puška pochází z produkce firmy VKT a byla vyrobena v roce 1944. Zbraň je ve velmi dobrém původním stavu, závěr + hlaveň na číslech, má originální povrch, hlaveň je čistá a lesklá. Puška je osazena originální sovětksou optikou PU.

Puška je označena platnou zkušební značkou.

Originalita sestavy je bez záruky!

 

Za konstruktéra ruské pušky Mosin- Nagant lze považovat Sergeje Mosina důstojníka ruského dělostřelectva. Mosin pracoval jako zbrojní inženýr carského arsenalu v Tule. Kolem roku 1885 se zapojil do výzkumu, jehož cílem bylo vyvinout novou pušku pro carskou armádu. Ruské vojsko do té doby používalo jednoranné pušky Berdan 2, které byly zoufale zastaralé. První zkoušky této zbraně se uskutečnily v roce 1890. K Mosinově jednoranné pušce se potom připojila schránka na pět nábojů bratří Émila a Léona Naganta.  Vojenské jednotky dostaly tuto zbraň poprvé v roce1891.

Oficiální označení pro Mosin-Nagant 1891 znělo v té době Trechlinějnaja Vintovka Obrazca 1891 Goda – Tříčárková puška vzor 1891 (Tříčárková je označení pro ráži – jedna čárka je 0,1 palce, 3 čárky jsou 0,3 palce, tedy 7,62 mm). Jako první vyrobila 500 000 těchto zbraní francouzská zbrojovka Manufacture d Armes de Chatellerault. Ruské továrny nabraly dech až v roce 1893, kdy ve tříletém období vyrobily více než 1,4 milionu těchto pušek. Tyto pušky se osvědčily v zejména v první světové válce. Během první světové války byly zadány kontrakty americkým firmám New England Westinghouse a Remington na 1,8 respektive 1,5 milionu pušek.

Určité množství pušek model 1891 bylo používáno následně finskou armádou. U těchto pušek došlo k úpravě stupnice hledí, často i k přečíslování  samozřejmě označení “SA“ (Suomi Army)

Nabízená puška pochází od amerického výrobce  New England Westinghouse. Kromě carské armády byla následně používána finskou armádou –viz. značení. Puška je ve velmi dobrém původním stavu, má originální povrch, kromě nábojové schránky kompletně na číslech!!! Hlaveň je lehce matná.

Zbraň není označena platnou zkušební značkou.

Poválečný vývoj, lemovaný prototypy ZG 49 Sn, ZG 51 Sn/Mauser a ZG 51 Sn/91/30, završilo v červenci 1954 zavedení poslední varianty do výzbroje pod označením „7,62mm odstřelovačská puška vz. 54“. Finální konstrukce Otakara Galaše (1904–1968) přejímala systém sovětské armádní pušky Mosin vz. 91/30, z níž také pocházelo pouzdro závěru s nábojovou schránkou a závěrový mechanismus s upravenou klikou. Výrobou nové zbraně byly pověřeny Závody přesného strojírenství, n. p., Uherský Brod, avšak původní plán výroby 100kusové série v průběhu roku 1955 se nepodařilo dodržet. Základním problémem, s nímž se musel závod potýkat, byl výběr rozměrově vhodných závěrových systémů z původních sovětských pušek. Teprve v září 1956 po zkouškách ověřovací série dostal závod povolení k zahájení sériové výroby. Do konce roku pouze 108 kusů.

Hlavně byly nově vyrobené z kvalitní oceli v POLDI Kladno. Puška byla vybavena klasickými mířidly s krytou, stavitelnou muškou a stavitelným hledím. Standardně byla osazena optikou Meopta s pevným zvětšením 2.5×6, samozřejmě výškově i stranově stavitelnou a umístěnou na boční montáži. Pažbení bylo z mořeného a lakovaného březového nebo topolového dřeva.

Tyto pušky byly oblíbené hlavně pro svoji jednoduchost a spolehlivost a v armádě sloužily až do počátku 70. let, kdy byly nahrazeny poloautomatickými SVD.

U SNB a především jejího 14. útvaru, tedy de facto předchůdce dnešního URNA, však sloužily dále. Na přelomu 90. let byly pušky ve vlastnictví (tehdy už) Policie vybaveny novými, moderními, stavitelnými dřevěnými pažbami, sklopnými dvojnožkami a lištami, umožňujícími montáž známých a podstatně lepších optik PSO-I 4×25, používaných i na armádních Dragunovech. V této podobě a pod označením vz.54/91 je URNA i další zásahové jednotky Policie používaly ještě několik let.

Nabízená puška pochází je ve velmi dobrém původním stavu, má originální povrch, hlaveň je čistá a lesklá. Prodej včetně originální textilní ochrany optiky.

Puška je označena platnou zkušební značkou.

Německá pistole konsruktéra Josefa Nikla vyráběná firmou Mauser v letech 1910-1914. Pistole vycházející konstrukčně z neúspěšného modelu 1909. Na rozdíl od tohoto modelu byl použit náboj ráže 6,35mm Browning a pistole se prodalo 60 tisíc kusů.
Nabízená pistole ve velmi dobrém původním stavu, kompletně na číslech a má originální brynýr. Hlaveň je čistá a lesklá.
Zbraň není označena platnou zkušební značkou.

Německá pistole konsruktéra Josefa Nikla vyráběná firmou Mauser v letech 1914-1934. Model 1910/14 vznikl úpravou předchozího modelu 1910. Bylo vyrobeno cca 315000 kusů pistolí. Ráže 7,65mm Bowning.
Nabízená pistole pochází z konce výroby tohoto modelu. Zbraň je ve velmi dobrém původním stavu, kompletně na číslech a má originální brynýr. Hlaveň velmi lehce matná.
Zbraň není označena platnou zkušební značkou.

Vznik revolveru firmy Colt model Police positive Special se datuje do roku 1908. Šlo o první revolver s malým rámem a vyklápěcím válcem, který byl schopen střílet výkonnými náboji. Vyráběl se v rážích .32, .32-40, .38 Special nebo .38 SW. Pro své velmi dobré uživatelské vlastnosti se brzy stal oblíbenou policejní zbraní. Výroba byla ukončena až v sedmdesátých letech dvacátého století a celková produkce dosáhla cca 750 tisíc kusů.

Nabízený revolver je ve velmi dobrém až vynikajícím původním stavu. Byl vyroben v roce 1925 a je v ráži .38 Special. Má originální brynýr, hlaveň i komory válce jsou čisté a lesklé.

Zbraň je označena platnou dobovou zkušební značkou.

Pistoli Luger P08 ráže 7,65 mm přijali Finové v roce 1923 pod označením Parabellum Pistooli 23, zkráceně m/23. Zbraně byly z Německa dodány s hlavní délky 95 mm nebo 98 mm. Později pro ně finští výrobci Sako a Tikkakoski vyráběli také 100 mm a 120 mm dlouhé náhradní hlavně. Bylo dodáno asi 8 000 pistolí, ale jen málo z nich přežilo válku. Mnoho z těchto pistolí bylo převrtáno na ráži 9 mm a omezené množství jich zůstalo ve skladech až do roku 1980 pro vyzbrojení nebojového personálu.

Nabízená pistole ráže 7,65 Parabellum je ve velmi dobrém původním stavu a má originální brynýr. Náhradní hlaveň od firmy Tikkakoski (TIKKA) je čistá a lesklá.

Zbraň není označena platnou zkušební značkou.

Walther PP patří k nejpoužívanějším kapesním pistolím a svým konstrukčním řešením ovlivnila další vývoj ručních palných zbraní. Původně byla navržena v německé zbrojovce Walther v Zella Mehlis a na trhu se objevila v roce 1929 jako Polizei Pistole – PP pro účely vyzbrojení uniformované policie. Nejprve byla používána ráže 7,65 mm Browning, později se vyráběly modifikace v dalších rážích 9mm Browning krátký a .22 Long Rifle. Po 2.světové válce byla výroba přesunuta do západoněmeckého Ulmu a pistole byla vyráběna až do sedmdesátých let 20. století.

Nabízená pistole pochází z předválečné produkce zbrojovky v Zella Mehlis a je v méně obvyklé ráži .22 Long Rifle. Zbraň je ve velmi dobrém původním stavu, má originální brynýr, hlaveň čistá lesklá.

Pistole je označena platnou dobovou zkušební značkou.

Pistole MAS 1935S pochází z konstrukcei francouzské vládní zbrojovky Manufacture d’armes de Saint-Étienne (MAS). V letech 1935-37 se účastnila francouzských vojenských zkoušek na novou boční zbraň, kde prohrála s pistolí SACM 1935A. Jak se však Francie připravovala na hrozící válku v Evropě, bylo zřejmé, že výroba SACM nestačí potřebám armády. V roce 1938 byly společnosti MAS zadány další zakázky na výrobu modelu 1935S a veškerá výroba komerčních pistolí MAB model D a MAPF „Unique“ model 17 byla přesměrována na armádu. Počátkem roku 1939 zahájila společnost MAS první dodávky pistolí 1935S francouzské armádě, ale výroba byla zastavena poté, co bylo vyrobeno pouze asi 1404 pistolí, když německá vojska v létě 1940 obsadila Saint-Étienne. Pracovníci továrny MAS dokázali před obsazením továrny Němci ukrýt klíčové nástroje a strojní zařízení pro pistoli 1935S a díky tomu se na rozdíl od pistolí 1935A, MAB D a Unique 17 pistole 1935S během německé okupace Francie nevyráběly. Výroba byla obnovena v roce 1944 po skončení okupace. Protože MAS byla také hlavním výrobcem francouzských vojenských pušek a lehkých kulometů potřebných pro francouzskou koloniální válku v Indočíně, byla výroba pistole 1935S koncem roku 1944, poté co MAS vyrobila celkem asi 6 686 pistolí, přesunuta k jiným francouzským výrobcům zbraní. Dalšími výrobci pistolí 1935S byly M-F (Manufacture Française d’Armes et Cycles de Saint Étienne, alias ManuFrance), která v letech 1944-45 vyrobila asi 10 000 pistolí; SAGEM (Société d’Applications Générales d’Électricité et de Mécanique), která v letech 1945-1953 vyrobila asi 10 000 pistolí, a MAC (Manufacture Nationale d’Armes de Chatellerault), která v letech 1946-1956 vyrobila asi 56 087 pistolí. Společnost MAC upravila pojistku 1935S tak, aby fungovala stejně jako pojistka 1935A; tato změna byla zahrnuta do veškeré výroby pistolí MAC a SAGEM 1935S počínaje rokem 1946, přičemž pistole s označením 1935 S M1 začaly být vyráběny v březnu 1947. Celkem bylo v letech 1937-1956 vyrobeno asi 82 773 pistolí 1935S.

Nabízená pistole je velmi dobrém původním stavu a má originální povrch. Hlaveň je čistá a lesklá.

Pistole není označen platnou zkušební značkou.