Jednoranná pistole konstruktéra Pavlíčka se prvně objevila již ve 30.letech. Po válce ji vyrábělo Lidové družstvo puškařů Lov v Litomyšli. Tato firma se specializovala na výrobu levných terčových pistolí pro začínající střelce, které byly ale poměrně kvalitně zpracované i přesné.

Nabízená pistole z roku 1955 je ve velmi dobrém původním stavu, má originální brynýr, hlaveň je čistá  a lesklá. Dřevěná střenka je opravovaná viz.foto.

Zbraň je označena platnou dobovou zkušební značkou.

Krátce po ukončení I. první světové války vyvinula firma Rheinmetall novou, mimořádně elegantní kapesní pistoli ráže 7,65 mm. Zbraň byla patentována 15. srpna 1920. Sériová výroba začala někdy na přelomu roku 1921/22.

Kromě velmi příjemného vnějšího tvaru má tato pistole řadu konstrukčních zvláštností, které by měly usnadnit demontáž a opětovnou montáž zbraně. Opak je ale pravdou. Závěr se skládá ze dvou částí se šroubovacím závěrem. Po uzamčení závěru pojistnou páčkou lze odšroubovat část závěru, která má úchopové drážky a to proti směru hodinových ručiček. Toho však lze dosáhnout pouze současným stisknutím spouště.

Výroba pistole Rheinmetall začala přibližně od čísla 251000, což naznačuje pokračování sériových čísel pistolí Dreyse 07.

Existují čtyři mírně odlišné modely této pistole, které se liší pouze v drobných vnějších detailech Pistole z rané produkce mají na boku závěru nápis „Rheinmetall Abt. Sömmerda“, pozdější pak „Rheinmetall 7.65“. Pozdější modely mají černé plastové panely rukojeti s firemní značkou Rheinmetall – kosočtvercem v kruhu.

Vzhledem k tomu, že nejvyšší dosud zjištěné sériové číslo je něco málo přes 263 000, předpokládá se celková výroba pouze asi 12 000 kusů. Výroba byla ukončena pravděpodobně již v roce 1926.

Pistole Rheinmetall se vyskytuje poměrně vzácně.

Nabízená pistole je jedna z prvních vyrobených (vč 251522). Zbraň je v dobrém až ve velmi dobrém původním stavu, má originální brynýr částečně poškozený korozí. Hlaveň je matná v drážkách.

Zbraň není označena platnou zkušební značkou.

P1001-0 je nelicencovaná východoněmecká kopie známého Waltheru PP. P1001-0 je přesnou kopií pistole Walther PP a její díly jsou plně zaměnitelné, i když P1001-0 postrádá některé prvky propracovanosti prvních pistolí Walther. V DDR se používala převážně jako služební pistole, dokud nebyla nahrazena standardními pistolemi Com-Bloc, jako jsou Makarovy.

O původu těchto pistolí se vedou dohady, ale většina se zřejmě shoduje na tom, že byly vyrobeny v 50. letech na původním zařízení Walther v továrně Zella-Mehlis, přičemž rané exempláře využívaly díly, které zbyly z výroby Waltheru za druhé světové války. Protože závod skončil ve východním Německu, byl nyní „pod novým vedením“ a jako výrobce se často uvádí firma Ernst Thalmann v Suhlu. Někteří však diskutují o tom, zda se firma Thalmann podílela na skutečné výrobě těchto zbraní, nebo zda je pouze zkoušela.

Nabízená zbraň ráže 7,65mm je ve velmi dobrém původním stavu, má originální brynýr, hlaveň je čistá a lesklá.

Pistole je označena platnou dobovou zkušební značkou.

Pistole Astra 4000, někdy též označována Falcon byla představena v roce 1956. Vychází z modelu 300 a následného modelu 3000. Největší změnou je použití vnějšího kohoutu. Pistole se vyráběly v ráži .22LR, 7,65mm Browning a 9mm Browning Court.

Nabízená zbraň ráže 7,65mm je ve velmi dobrém původním stavu, má originální brynýr, hlaveň je čistá a lesklá.

Pistole je označena platnou dobovou zkušební značkou.

Pistole Walther P38 je zbraň, která byla vyvinuta firmou Walther jako služební pistole pro potřeby německého Wehrmachtu. Pistole Walther P38 měla nahradit pistoli Luger P.08 z důvodu velké výrobní náročnosti. Proto bylo třeba vyvinout pistoli novou, která by měla moderní prvky (např. dvojčinná spoušť) a jednodušší výrobu. Zakázku získala v roce 1938 firma Walther.
Walther dodal zbraň označovanou jako Armee Pistole (AP), z níž se vyvinula pistole Heeres Pistole (HP) a po několika změnách, které požadovala německá armáda, vznikla konečná varianta přijatá do výzbroje pod označením P38. První kusy z nulté série byly dodány armádě v srpnu 1939. Výroba probíhala nejprve pouze u firmy Carl Walther v Zella-Mehlis, v průběhu války rovněž od roku 1942 u firmy Mauser-Werke v Oberndorfu nad Neckarem a potom rovněž v závodě zbrojovky Spreewerk v českém Hrádku nad Nisou.
V roce 1957 se P38 začala opět vyrábět pro potřeby Bundeswehru pod označením P1. Výroba tohoto modelu probíhala opět u firmy Walther, nyní v novém závodě v Ulmu. Později došlo ještě k vyztužení rámu (model s dalším kolíkem nad spouští). Bundeswehr ji používal až do 90. let. Dnes se vyrábí ve francouzském Manurhinu.
Nabízená pistole pochází z produkce firmy Walther a byla vyrobena v roce 1941. Pistole je ve velmi dobrém původním stavu, kompletně na číslech včetně zásobníku, má originální brynýr, hlaveň je čistá lesklá.
Zbraň je označena skrytě platnou zkušební značkou.

Na konci druhé světové války měla francouzská armáda na skladě velmi různorodé pistole. Policie byla vyzbrojena ještě širší škálou různých kapesních pistolí francouzských firem a také některými zahraničními pistolemi většinou z produkce belgické FN.

Francouzská armáda si uvědomila potřebu modernější a výkonnější vojenské pistole (která by střílela municí 9×19 podle standardu NATO vhodnou i pro samopaly) a koncem roku 1946 vydala požadavek na novou vojenskou pistoli ráže 9 mm. Bylo testováno několik návrhů a v roce 1950 armáda přijala návrh ze státního arzenálu MAS se sídlem v Saint Etienne (Manufacture d’Armes de Saint-Etienne). Tato pistole, známá jako Mle.1950 nebo M1950, v zásadě vycházela z předválečné pistole M1935, zesílené pro použití výkonnějšího střeliva 9×19, které bylo určeno i pro samopaly MAT-49. Tyto pistole vyráběly dvě státní zbrojovky – MAS (1961-1978) a MAC (1956-1963). Během jejich životnosti bylo mnoho pistolí továrně renovováno a vráceno do služby. Obecně si vojáci tyto pistole oblíbili pro jejich pevnost a odolnost.

Pistole vzor 1950 je s uzamčeným závěrem a celoocelovou konstrukcí. Používá uzamčení typu Browning, kdy hlaveň zapadá do závěru prostřednictvím dvou ozubů na horní části hlavně, těsně před komorou. Odemykání a zamykání je ovládáno výkyvným článkem, který spojuje hlaveň s rámem. Spoušť je jednočinná, s odkrytým kohoutem a manuální pojistkou umístěnou na závěru. Zásobníky jsou jednořadé a pistole je vybavena automatickou pojistkou zásobníku.

Nabízená pistole je ve velmi dobrém původním stavu, má originální povrch, hlaveň je čistá a lesklá.

Pistole je označena platnou zkušební značkou.

Pistole Dreyse 1907 konstruktéra Louise Schmeissera vyráběla firma Rheinische Metallwaaren- und Maschinenfabrik, Abteilung Sömmerda. Kromě civilního trhu byla pistole používána i ve výzbroji Reichswehru jako doplňková zbraň. Dostala se také do výzbroje řady německých policejních jednotek.

Epizodní roli sehrály také pistole Dreyse při vyzbrojování čs. armády v prvních poválečných letech. Prostřednictvím pražské firmy Hubertus nakoupilo MNO v roce 1922 společně s pistolemi Ortgies také 4797 pistolí Dreyse 1907 v ceně 350 Kč za kus. Pistole z tohoto kontraktu lze identifikovat podle značky vojenského kontrolního a přejímacího orgánu v podobě propletených písmen RČS (Republika československá) a vročení posledním dvojčíslím roku 1922, jež bylo umístěno na pravé straně těla. Ve výzbroji se ale dlouho neudržely. Již 6. listopadu 1923 vydalo MNO rozkaz všem Zemským vojenským velitelstvím (ZVV), aby všechny pistole této značky byly ihned odevzdány do Hlavního zbrojního skladu s tím, že následně chybějící kusy budou nahrazeny armádními pistolemi vz. 22 systému Nickl.

Nabízená pistole pochází z výzbroje československé armády – viz. značení. Po prodeji do civilu byly armádní značky přeraženy hvězdičkou. Pistole z výzboje čs. armády jsou dnes již velmi vzácné.

Zbraň je ve velmi dobrém původním stavu, má originální brynýr, hlaveň je čistá  a lesklá.

Zbraň je označena platnou dobovou zkušební značkou.

Pistole systému Schmeisser vyráběná firmou Haenel od roku 1910, ráže 6,35 mm Browning. Celkem bylo vyrobeno cca 150tis kusů tohoto modelu.

Nabízená pistole je v dobrém až ve velmi dobrém původním stavu, má originální niklovaný povrch, částečně poškozený korozí. Hlaveň je čistá a lesklá.

Zbraň je označena platnou dobovou zkušební značkou.

Maďarská pistole konstruktéra Rudolfa Frommera založená na dlouhém zákluzu při kterém se po část dráhy pohybuje se závěrem i hlaveň. Zbraň byla vyráběna ve dvou rážích a pro civilní trh nabídnuta koncem roku 1911 pod názvem „Frommer STOP“. V roce 1912 byla v ráži 7,65mm Browning zavedena jako služební zbraň v maďarské části Rakousko-Uherské armády (honvédu) pod označením model 1912. Obdobná zbraň byla užívána i četnictvem a policií na území tehdejšího Uherska.
Systém zbraně je poměrně složitý, ve chvíli výstřelu jsou hlaveň a závěr uzamčeny dohromady a pohybují se tedy v zákluzu společně jako jeden celek, tím je zároveň napínána vratná pružina kolem hlavně. V zadní koncové poloze je závěr zachycen a systém se odemyká, uvolněná hlaveň se vrací zpět do přední polohy silou vratné pružiny, přitom je z ní vytažen náboj a vyhozen ven, při návratu hlavně do přední polohy je odemčen záchyt závěru a tento se pomocí pružiny vrací do přední polohy a zároveň zasouvá nová náboj. Výhodou systému je využití hmotnosti hlavně pro snížení zpětného rázu, systém je ale dosti složitý a náročný na čistotu.
Po válce byl také vyráběn v průběhu 20. let zmenšený model pod názvem Frommer BABY určený čistě pro civilní trh. Výrobcem všech těchto zbraní byla firma Femaru-Fegyver es Gepgyar (FEG) v Budapešti.

Nabízená pistole model BABY  je ve velmi dobrém původním stavu a má originální brynýr. Hlaveň je čistá a lesklá.

Pistole není označena platnou zkušební značkou.

Německá firma August Menz v Suhlu vyráběla samonabíjecí pistole již před první světovou válkou. V průběhu válečných let nabízela především pistole model Menta v ráži 7,65 mm Browning, konstrukčně shodné s modelem Beholla firmy Becker und Holländer, jež sídlila také v Suhlu. Poválečný sortiment tvořily pistole v rážích 6,35 mm Browning a 7,65 mm Browning s obchodním názvem Menz, doplněným římskou číslicí.

Zcela atypický výrobek firmy Menz představovala miniaturní pistole Menz-Liliput v ráži 4,25 mm Menz, vyráběná od roku 1920. Svým konstrukčním řešením, zejména konstrukcí těla, závěru vycházela z  Waltheru model 9 v ráži 6,35 mm Browning. V roce 1925 se objevila varianta v ráži 6,35mm Browning, která původní verzi v roce 1927 zcela nahradila. Pistole se vyráběla pod označením Liliput Modell I. V průběhu třicátých let byla výroba i tohoto modelu ukončena.

Nabízená pistole Liliput Modell I je ve velmi dobrém původním stavu, má originální brynýr, hlaveň je čistá a lesklá.

Pistole je označena platnou dobovou zkušební značkou.