V roce 1897 sestrojil japonský konstrukční tým vedený plukovníkem N. Arisakou opakovací pušku Arisaka typ 30 v ráži 6,5×50,5 Arisaka. Její zdokonalená verze z roku 1905 má označení vzor 38 (38. rok panování japonského císaře).

Konstrukce vychází z předešlých typů Arisaka. Složitá konstrukce závěru, která byla hlavním nedostatkem dřívějších pušek byla zjednodušena – závěr se skládal pouze z pěti součástek. Okénko pouzdra závěru je zakryto pláštěm , pohybujícím se společně se závěrem.

Pušky Type 38 vyráběl nejdéle arzenál Koishikawa, který v letech 1906–1935 zhotovil 2 029 000 kusů, během let 1923–1940 se vyráběly v arzenálu Nagoya, jehož produkce dosáhla 200 000 pušek. Menší množství vyrobil arzenál Kokura (jen 20 000 kusů v letech 1933–1940) a zbrojovka v Mukdenu (30 000 pušek během let 1934–1940).

Arisaka 38 byla použita při invazi do Číny, Indonésie a při bitvě o Guadalcanal. V roce 1945 oficiálně kapitulovala císařská armáda a císař popřel svůj božský původ. Sachalin a Asie padly do rukou spojenců, císařská armáda odevzdala všechny své zbraně. S nimi i typ 38.

Puška byla také hojně vyvážena, do Ruska v době první světové války odešlo cca 763 000 pušek, Anglie zakoupila 500 000 pušek pro námořnictvo a výcvik. Japonský náboj patřil totiž k méně výkonným puškovým nábojům a proto se asi lépe hodil ke střeleckému výcviku nováčků.

Nabízená puška byla vyrobena továrnou Koishikawa (Tokyo) nejspíše již v roce 1906, nejpozději 1907. Zbraň je ve velmi dobrém původním stavu, má originální brynýr, hlaveň je matná ale s dobrými drážkami.

Puška není označena platnou zkušební značkou.

Puška Mauser M 98 (Gewehr 98; G 98) přijatá do výzbroje v roce 1898 tvořila základní pěchotní výzbroj německé armády v průběhu první světové. Při konstrukci nové pušky M 98 se uplatnila řada novinek a zdokonalení navržených firmou Mauser v průběhu devadesátých let 19. století. Po dlouhou dobu byla tato puška a její varianty ve výzbroji německé armády, vyvážela se do mnoha evropských, asijských i amerických zemí a rovněž byla napodobována při konstrukci nových pušek v jiných státech.

Karabiner 98k byla zavedená v roce 1935 jako standardní zbraň pěchoty německého Wehrmachtu a tvořila základní zbraň německých ozbrojených sil až do konce druhé světové války.

Nabízená puška pochází pravděpodobně z poválečné produkce belgické Fabrique Nationale (FN) a byla sestavena z válečných dílů. Pušky v ráži 7,62 (.308 Win) byly určeny pro vývoz do Izraele.

Zbraň je ve velmi dobrém původním stavu, má originální povrch, hlaveň je čistá a lesklá.

Puška je označena platnou zkušební značkou.

V padesátých letech se Španělsko rozhodlo pro modernizaci zbraní v armádě. Novou zbraní se měla stát útočná puška CETME v ráži 7,62×51. Díky vysokým nákladům se ale nepodařilo vyzbrojit všechny jednotky a tak bylo rozhodnuto o modernizaci starších opakovacích pušek model 1916 a model 1943.

Modernizovaná verze modelu 1916 nesla označení FR-7 a verze modelu 1943 nesla označení FR-8. Modernizace modelu M-43 na verzi FR-8 představovala výměnu hlavně, úpravu pevné nábojové schránky na délku náboje 7,62×51 mm NATO, zkrácení předpažbí a osazení nových mířidel.  FR-8 byla zařazena do výzbroje civilních jednotek Guarda. Vzhledem k velmi podobným mířidlům a balistice jakou měla útočná puška CETME se používala pro i výcvik v armádě. Pušky FR-8 byly ve výzbroji španělské armády do roku 1980.

Nabízená puška je ve velmi dobrém stavu, má originální povrch, hlaveň je čistá a lesklá.

Puška je označena platnou zkušební značkou.

Revolver Smith & Wesson model 36 byl uveden na trh poprvé v roce 1950 pod obchodním označením 38 Chief´s Special. Je pětiranný a používá náboj .38 Special. Nabízel se s dvěma délkami hlavně – dva a tři palce. Následně se objevila varianta s lehkým rámem – model 37 Airweight a model 60 s rámem z nerezové oceli.

Nabízený revolver byl vyroben na v roce 1972. Zbraň je ve vynikajícím původním stavu prakticky nové zbraně. Má originální povrch, hlaveň je čistá a lesklá. Součástí je kompletní příslušenství – viz foto.

Revolver je označen platnou zkušební značkou.

Walther PP patří k nejpoužívanějším kapesním pistolím a svým konstrukčním řešením ovlivnila další vývoj ručních palných zbraní. Původně byla navržena v německé zbrojovce Walther v Zella Mehlis  a na trhu se objevila v roce 1929 jako Polizei Pistole – PP pro účely vyzbrojení uniformované policie. V roce 1931 byla vyrobena menší verze PPK (Polizei Pistole Kriminalmodell), která byla určena pro kriminální policii jako zbraň pro skryté nošení. Tato pistole se od modelu PP lišila kromě menších rozměrů také konstrukcí těla zbraně, na jehož rukojeti byla nasazena jednodílná pažbička. Model PP měl klasické dvoudílné střenky rukojeti. Po 2.světové válce byla výroba přesunuta do západoněmeckého Ulmu a pistole byla vyráběna až do sedmdesátých let 20. století.

Nejrozšířenější provedení pistole PPK bylo v ráži 7,65mm Browning. Roku 1933 se objevily varianty ráže .22 Long Rifle, 6,35mm Browning a 9mm Browning krátký, které ale nedosáhly velkého rozšíření.

Nabízená pistole pochází z válečné produkce (cca rok 1942) zbrojovky v Zella Mehlis, je v ráži 7,65mm Browning a byla určena pro německou policii – viz. značení „orlice C“ Zbraň je ve velmi dobrém původním stavu, má originální brynýr, hlaveň čislá lesklá.

Pistole je označena platnou dobovou zkušební značkou.

Podstatnou část výrobního sortimentu italské zbrojovky Pietro Beretta v Gardone ovlivnily v první polovině 20. století konstrukce Tullia Marengoniho (7. 4. 1881 – 2. 8. 1965). Od roku 1915 dodávala ozbrojeným složkám především samonabíjecí pistole, během druhé světové války také samopaly.
Poměrně pestrou vývojovou řadu završila pistole M 1934 v ráži 9 mm Browning krátký, přijatá do výzbroje italské armády, která v roce 1936 objednala prvních 150 000 kusů. V roce 1934 vyrobila továrna pro zkoušky ve zbrojovce FARE (Fabbrica d´armi del Regio esercito) v Terni také exempláře v ráži 7,65 mm Browning, jež se staly základem odvozeného modelu M 1935, zavedeného do výzbroje italského letectva a námořnictva, v menší míře také v útvarech královské armády.
V průběhu války se kvalita vyráběných zbraní, stejně jako u řady jiných výrobců, podstatně zhoršovala. Do roku 1945 vyrobila zbrojovka Beretta okolo 204 000 pistolí M 1935, ale ani konec války jejich výrobu neuzavřel. Ve výrobním programu továrny se udržely až druhé poloviny 60. let minulého století.
Nabízená pistole pochází z válečné produkce a byla určena pro italskou armádu. Zbraň je ve velmi dobrém původním stavu, má originální brynýr, hlaveň je čistá a lesklá.
Pistole není označena platnou zkušební značkou.

Podstatnou část výrobního sortimentu italské zbrojovky Pietro Beretta v Gardone ovlivnily v první polovině 20. století konstrukce Tullia Marengoniho (7. 4. 1881 – 2. 8. 1965). Od roku 1915 dodávala ozbrojeným složkám především samonabíjecí pistole, během druhé světové války také samopaly.
Poměrně pestrou vývojovou řadu završila pistole M 1934 v ráži 9 mm Browning krátký, přijatá do výzbroje italské armády, která v roce 1936 objednala prvních 150 000 kusů. V roce 1934 vyrobila továrna pro zkoušky ve zbrojovce FARE (Fabbrica d´armi del Regio esercito) v Terni také exempláře v ráži 7,65 mm Browning, jež se staly základem odvozeného modelu M 1935, zavedeného do výzbroje italského letectva a námořnictva, v menší míře také v útvarech královské armády.
V průběhu války se kvalita vyráběných zbraní, stejně jako u řady jiných výrobců, podstatně zhoršovala. Do roku 1945 vyrobila zbrojovka Beretta okolo 204 000 pistolí M 1935, ale ani konec války jejich výrobu neuzavřel. Ve výrobním programu továrny se udržely až druhé poloviny 60. let minulého století.
Nabízená pistole pochází z válečné produkce a byla určena pro německý Wehrmacht – značení 4UT. Zbraň je ve velmi dobrém původním stavu, má originální brynýr, hlaveň je čistá a lesklá.
Pistole je označena platnou zkušební značkou.

Pistole Colt Model 1908 Hammerless ráže 6,35 mm Browning byla uveden na trh v roce 1908. Jednalo se o licenční výrobu belgické kapesní pistole FN 1906. Produkce trvala až do roku 1941 a celkem bylo vyrobeno cca 409 tisíc kusů. Tímto modelem byly vyzbrojeny některé spojenecké výsadky během druhé světové války.
Nabízená pistole pochází z roku 1923 a byla dodána do Velké Británie. Zbraň je ve velmi dobrém původním stavu, má originální brynýr, hlaveň je čistá a lesklá.
Pistole je označena platnou dobovou zkušební značkou.

Československá pistole CZ 75 je samonabíjecí pistole ráže 9mm Luger z produkce Československé zbrojovky Uherský Brod. Byla představena v roce 1975 a konstruktérem byl František Koucký. Jako předloha sloužila belgická pistole Browning HP, od ní se konstrukčně liší pouze vnitřním vedením drážek závěru v těle pistole a směrem pohybu táhla spoušťové páky.

V průběhu produkce byla pistole vyráběna v 17 variantách a tvoří výzbroj mnoha ozbrojených složek na celém světě. Po Coltu 1911 se jedná o druhou nejvíce kopírovanou pistoli.

Nabízená pistole je třetí výrobní provedení a byla vyrobena v roce 1987. Zbraň je ve velmi dobrém původním stavu, kompletně na číslech, má originální povrch a čistou lesklou hlaveň. Součástí je původní návod.

Zbraň je označena platnou zkušební značkou.

Firma Carl Walther v Zella-Mehlis začala s výrobou samonabíjecích pistolí již v roce 1908 a své modely v převážně v rážích 6,35 mm a 7,65 mm Browning postupně označovala čísly. S výjimkou dnes již poměrně vzácné pistole Walther model 6 v ráži 9 mm Parabellum se firma soustředila na modely pro civilní trh. Nejvyzrálejší konstrukce vznikly ale až po první světové válce, kdy v Zella-Mehlis vznikl v roce 1920 model 8 a o rok později model 9. Výroba tohoto modelu probíhala až do roku 1945 kdy byla s celkovou produkcí cca 250 000 kusů ukončena.

Nabízená pistole je ve velmi dobrém původním stavu a má originální brynýr. Hlaveň čistá lesklá. Prodej včetně vzácné originální krabičky a návodu.

Zbraň je označena platnou dobovou zkušební značkou.