Heinrich Ortgies sestrojil v roce 1917 samonabíjecí pistoli, patentovanou v roce 1918. Po skončení 1. světové války se vrátil z Belgie do německého Erfurtu a zde v místní zbrojovce Deutsche Werke Erfurt se tato pistole začala sériově vyrábět. Navzdory pokleslému poválečnému trhu se dostavil značný úspěch. Celkem bylo vyrobeno 243000 pistolí v ráži 7,65 a 9mm Browning a 183000 pistolí v ráži 6,35 mm Browning.
Pistole je konstrukčně velmi zajímavá, bylo na ní uplatněno 6 patentových řešení. Při jejím sestavení nebyl potřeba ani jediný šroub. Pistole se také vyznačovaly extrémně dobrým zpracováním a dokonalou povrchovou úpravou.
Nabízená pistole byla profesionálně upravena na ráži .22 LR. Má originální brynýr, hlaveň je čistá a lesklá.
Pistole je označena platnou dobovou zkušební značkou.
Jedním z plodů dlouholeté spolupráce amerického kostruktéra Johna M.Browninga s belgickou zbrojovkou Fabrique Nationale d´ Armes de Guerre byla na počátku 20. století řada samonabíjecích pistolí. Prvním z nich byl Browning 1900, zkonstruovaný již koncem 19. století a vyráběný od roku 1900. U této pistole s dynamickým závěrem plnila vratná pružina, uložená nad hlavní, zároveň funkci bicí pružiny. Pistole byla obchodně úspěšná, bylo jí vyrobeno přes milion exemplářů. Typ používala řada armád v různých státech světa, oficiálního přijetí do výzbroje se však nedočkala.
Nabízené pistole je ve velmi dobrém původním stavu, na číslech. Mají originální brynýr, hlavně jsou čisté a lesklé.
Pistole nejsou označeny platnou zkušební značkou.
VÝROBNÍ ČÍSLA 369 825 a 467252 JSOU PRODANÉ!
Jedním z plodů dlouholeté spolupráce amerického kostruktéra Johna M.Browninga s belgickou zbrojovkou Fabrique Nationale d´ Armes de Guerre byla na počátku 20. století řada samonabíjecích pistolí. Prvním z nich byl Browning 1900, zkonstruovaný již koncem 19. století a vyráběný od roku 1900. U této pistole s dynamickým závěrem plnila vratná pružina, uložená nad hlavní, zároveň funkci bicí pružiny. Pistole byla obchodně úspěšná, bylo jí vyrobeno přes milion exemplářů. Typ používala řada armád v různých státech světa, oficiálního přijetí do výzbroje se však nedočkala.
Nabízená pistole je ve velmi dobrém původním stavu, na číslech. Má obnovený brynýr, hlaveň je čistá a lesklá.
Pistole není označena platnou zkušební značkou.
Německá pistole konstruktéra Josefa Nikla vyráběná firmou Mauser v letech 1914-1934. Model 1910/14 vznikl úpravou předchozího modelu 1910. Bylo vyrobeno cca 315000 kusů pistolí. Ráže 7,65mm Bowning.
Nabízená pistole je ve velmi dobrém původním stavu, kompletně na číslech a má originální brynýr. Hlaveň je čistá a lesklá. Prodej včetně origínální krabičky.
Zbraň není označena platnou zkušební značkou.
Výrobce neznámý, pro firmu Fabrique d´Armes de Grande Precision. Jedná se o samonabíjecí pistoli s dynamickým závěrem ráže 7,65 mm Br. s odnímatelným zásobníkem na 9 nábojů.
Nabízená zbraň ve velmi dobrém až vynikajícím původním stavu, má originální brynýr, hlaveň je čistá a lesklá. Sběratelskou zajímavostí je originální krabice a zejména původní doklad o koupi z roku 1936.
Pistole je označena platnou dobovou zkušební značkou.
Od roku 1891 se v carském Rusku uvažovalo o náhradě za zastarávající revolver Smith & Wesson Russian ráže 44. Po rozsáhlých zkouškách celé řady revolverů byl roku 1895 přijat do výzbroje ruské armády revolver bratrů Emile a Leona Nagantů pod názvem Revolver systému Naganta vzor 1895. První zakázky pro ruskou armádu byly vyráběny ve zbrojovce Emile et Leon Nagant v belgickém Lutychu, na přelomu století získal výhradní licenci Tulský zbrojní závod v Rusku, kde v roce 1898 začala výroba revolverů Nagant. Revolver byl vyráběn ve dvou provedeních : důstojnický (s dvojčinným bicím a spoušťovým ústrojím) a model pro mužstvo (jednočinný). Od roku 1921 se vyrábělo pouze jedno provedení s dvojčinným mechanismem, v roce 1930 došlo k nepatrné inovaci revolveru, která postihla tvar mušky a mířidel. V malém množství byl vyráběn i zkrácený model (model GPU) s kratší hlavní a rukojetí, tento model byl určen pro příslušníky Stalinovy tajné policie NKVD (GPU). Dalším modelem vycházející z revolveru Nagant byl sportovní model střílející malorážkovým nábojem 22 LR. Od roku 1930 začíná být revolver Nagant nahrazován modernější samonabíjecí pistolí Tokarev TT, jeho výroba však pokračovala v omezeném množství v tulské zbrojovce až do roku 1948. Revolver Nagant byl používán Rudou armádou během druhé světové války, dokonce i po válce zůstal ve výzbroji některých jednotek a ozbrojené ochrany.
Nabízený revolver pochází z produkce Tulského zbrojního závodu a byl vyroben v roce 1939. Ráže zbraně byla později upravena na 22 LR a revolver byl používán pro výcvikové účely. Zbraň je velmi dobrém původním stavu, na číslech a má originální brynýr. Hlaveň je čistá a lesklá.
Revolver není označen platnou zkušební značkou.
Luger P.08 je jedna z nejznámějších pistolí světa. Byla vyvinuta Georgem Lugerem (patentována v rove 1898) z jedné z prvních komerčně úspěšných samonabíjecích zbraní -pistole Borchardt C-93 vynálezce Huga Borchardta, Od roku 1900 ji začala v Německu vyrábět továrna Ludwiga Loeweho Deutsche Waffen- und Munitionsfabriken (DWM).
Pistole byla obvykle velmi dobře zpracována, ve své době se jednalo o jednu z nejspolehlivějších samonabíjecích zbraní. Hlavní nevýhodou byla poměrně vysoká výrobní náročnost, nevhodná pro služební zbraně. Přesto byla jako služební pistole zavedena v armádách mnoha států.
Výroba probíhala zpočátku u DWM, během první světové války pak ještě ve státní zbrojovce v Erfurtu. Po válce pak u firmy Simson&Co v Suhlu a Krieghoff. V poslední řadě pak u firmy Mauser.
Celkem bylo vyrobeno více než 4 miliony pistolí všech verzí.
Nabízená pistole pochází od výrobce Simson&Co Suhl. Produkce této firmy dosáhla v letech 1922-32 pouhých 25tisíc kusů a jedná se o jedno z nejvzácnějších provedení pistole Luger. Pistole je ve velmi dobrém stavu, kompletně na číslech kromě zásobníku. Má obnovený brynýr, hlaveň je čistá lesklá.
Zbraň není označena platnou zkušební značkou.
Za konstruktéra ruské pušky Mosin- Nagant lze považovat Sergeje Mosina důstojníka ruského dělostřelectva. Mosin pracoval jako zbrojní inženýr carského arsenalu v Tule. Kolem roku 1885 se zapojil do výzkumu, jehož cílem bylo vyvinout novou pušku pro carskou armádu. Ruské vojsko do té doby používalo jednoranné pušky Berdan 2, které byly zoufale zastaralé. První zkoušky této zbraně se uskutečnily v roce 1890. K Mosinově jednoranné pušce se potom připojila schránka na pět nábojů bratří Émila a Léona Naganta. Vojenské jednotky dostaly tuto zbraň poprvé v roce1891.
Oficiální označení pro Mosin-Nagant 1891 znělo v té době Trechlinějnaja Vintovka Obrazca 1891 Goda – Tříčárková puška vzor 1891 (Tříčárková je označení pro ráži – jedna čárka je 0,1 palce, 3 čárky jsou 0,3 palce, tedy 7,62 mm). Jako první vyrobila 500 000 těchto zbraní francouzská zbrojovka Manufacture d Armes de Chatellerault. Ruské továrny nabraly dech až v roce 1893, kdy ve tříletém období vyrobily více než 1,4 milionu těchto pušek. Tyto pušky se osvědčily v zejména v první světové válce. Během první světové války byly zadány kontrakty americkým firmám New England Westinghouse a Remington na 1,8 respektive 1,5 milionu pušek.
Kromě dlouhé pěchotní verze se vyráběla i puška pro jezdectvo. Byla o 64mm kratší a o 0,4kg lehčí než pěchotní verze.
Nabízená puška pochází z produkce iževského závodu a byla vyrobena v roce 1905. Puška je ve velmi dobrém původním stavu, má originální povrch. Hlaveň je lehce matná. Dragounské pušky jsou poměrně vzácné a zejména ty z období před rokem 1917 sběrateli velmi vyhledávané.
Zbraň není označena platnou zkušební značkou.
Samonabíjecí pistole Browning HP (Browning Model 35) byla zkonstruována ve dvacátých letech dvacátého století Johnem Browningem a vyráběna pod označením GP (Grande Puissance) v belgické zbrojovce Fabrique Nationale – FN. Zbraň byla dokončena roku 1935 a v květnu téhož roku zavedena do výzbroje belgické armády. Pistole měla stavitelné hledí do 500 m, dvojřadovýzásobník na 13 nábojů v rukojeti a drážku na rukojeti umožňující nasazení dřevěné pažby. Brzy byla zahájena výroba na export do Číny, Peru, Litvy, Estonska atd. Do německé okupace Belgie bylo vyrobeno 70 000 pistolí a Wehrmacht zde ukořistil 3433 pistolí HP-35. Produkce pro potřeby německé armády pokračovala až do osvobození v září 1944 a celkem činila 319 000 kusů válečné výroby.
Další výroba probíhala rovněž v Kanadském Torontu u firmy John Inglis. Od února 1944 do září 1945 zde bylo vyrobeno 151 816 pistolí s označením No.1 Mk I s klapkovým hledím a No.2 Mk I s pevným hledím pro kanadskou, britskou a čínskou armádu. V poválečném období byla obnovena výroba u belgické firmy FN a tato pistole je nadále ve výzbroji mnoha států.
Nabízená pistole pochází z poměrně vzácného a mezi sběrateli vyhledávaného litevského kontraktu. V roce 1937 zakoupila litevská armáda celkem 7000 kusů pistolí FN HP s výrobními čísly 1-7000. Pistole lze jednoduše identifikovat podle litevského státního znaku umístěného na horní ploše závěru.
Zbraň je v dobrém až ve velmi dobrém původním stavu a na kompletně číslech. Má originální, částěčně otřelý brynýr. Hlaveň je lehce matná.
Pistole není označena platnou zkušební značkou.
Belgický puškař Charles Ph.Clement z Liege patentoval roku 1905 jednoduchou neuzamčenou pistoli s pevnou hlavní a pohyblivým závorníkem. Hlaveň s vratnou zpruhou byla uložena v pevném pouzdře přidržovaném dvěma šrouby ke sloupku v zadní části rámu.
První model s označaním M1903 používal neobvyklý náboj 5mm Charola y Anitua. Tento náboj byl později přejmenovaný na 5mm Clément.
V roce 1907 přišel Clément s novým přepracovaným modelem určeným pro náboje 6,35 a 7,65 mm Browning.
Rok 1908 přináší další úpravy – dochází ke změně tvaru rukojeti a záchyt zásobníku je umístěn na boku.
V roce 1910 patentoval Clement zracionalizovaný vzor, kdy hlaveň a pouzdro závěro jsou z jednohu kusu.
Poslední model přichází v roce 1912, kdy Clement opustil veškeré své patenty a začal vyrábět prakticky kopii pistole FN 1906.
V případě nabízená pistole se jedná o vzácné provedení s prodlouženou hlavní určené pro Rakousko-Uherský trh – v tzv. „zákonné délce“. Těchto prodloužených pistolí bylo dle odhadů vyrobeno pouze velmi malé množství. Zbraň je v dobrém původním stavu. Původní povrchová úprava není již příliš zachovaná. Hlaveň je lehce matné, bohužel ale v jednom místě mírně vydutá.
Zbraň je označena platnou dobovou zkušební značkou.