Samonabíjecí karabina s označením M1 Carbine vznikla podle specifikace americké výzbrojní správy požadující lehkou samonabíjecí nebo automatickou pušku nepřesahující váhu 5,5 libry (2,5 kg). Po dosavadních zkušenostech z bojů druhé světové války vyvstala potřeba zavést do výzbroje výkonnou zbraň pro výsadkáře, důstojníky, obsluhy těžkých zbraní, řidiče, spojaře a další specialisty. Firma Winchester proto vyvinula samonabíjecí karabinu zdokonalenou konstruktérem Davidem M. Williamsem. Pro tuto zbraň byl vyvinut nový náboj ráže .30 (7,62 mm) pistolového typu se zvýšeným výkonem. V říjnu 1941 byla zavedena do výzbroje americké armády pod názvem Cal. 30. Carbine M1.
Výroba karabiny M1 byla zahájena v roce 1941. Poprvé byly tyto karabiny bojově nasazeny při invazi v severní Africe v listopadu 1942. V průběhu války se objevily další modifikace. Provedení M1 A1 pro výsadkáře se sklopnou pažbou nebo verze M2 s možností střelby dávkou. Karabina byla velmi oblíbená u průzkumných a výsadkových jednotek pro svou pohotovost a snadnou ovladatelnost. Používala se i po druhé světové válce, například francouzskou armádou ve Vietnamu nebo britskými vojáky v Malajsii. Válečná výroba (na produkci se podílelo 11 firem) dodala více než 4 miliony těchto karabin.
Nabízená karabina pochází z roku 1962. Zbraň je ve velmi dobrém originálním stavu, má původní brynýr a je vybavena nosným popruhem a brašnou na zásobníky na pažbě. Hlaveň je čistá a lesklá.
Karabina není označena platnou zkušební značkou.
Po předložení příslušného povolení jsou k dispozici zásobníky na 15 nábojů.
Pušku Mauser model 1908 určenou pro Brazílii vyráběla v letech 1908-1914 německá zbrojovka Deutsche Waffen und Munitionsfabriken Berlin (DWM). Jednalo se až na drobné detaily o standardní exportní provedení modelu G.98. Pušky byly zařazeny do služby až do třicátých let dvacátého století, kdy byly postupně nahrazovány československou puškou vz. 24. a 1908/34.
Nabízená puška je ve velmi dobrém až vynikajícím originálním stavu, kompletně na číslech a má původní brynýr. Hlaveň je čistá a lesklá.
Zbraň je označena platnou zkušební značkou.
Byla kopií německé pušky Mauser G. 98. Firma Steyr ji vyráběla před 1. sv. válkou. Za války ji měla ve výzbroji i R.-U. armáda. Valná část produkce byla určena pro export, včetně do Chile. Po vypuknutí války R.-U. armáda zabavila 43100 pušek a karabin určených pro Chile a zavedla je do své výzbroje pod označením „Repetiergewehr M.14“.
Nabízená puška pochází z produkce pro Chile. Je v originálním stavu, na číslech kromě závěru a má původní brynýr. Hlaveň je čistá a lesklá.
Zbraň je označena platnou zkušební značkou.
Maďarská pistole konstruktéra Rudolfa Frommera založená na dlouhém zákluzu při kterém se po část dráhy pohybuje se závěrem i hlaveň. Zbraň byla vyráběna ve dvou rážích a pro civilní trh nabídnuta koncem roku 1911 pod názvem „Frommer STOP“. V roce 1912 byla v ráži 7,65mm Browning zavedena jako služební zbraň v maďarské části Rakousko-Uherské armády (honvédu) pod označením model 1912. Obdobná zbraň byla užívána i četnictvem a policií na území tehdejšího Uherska.
Systém zbraně je poměrně složitý, ve chvíli výstřelu jsou hlaveň a závěr uzamčeny dohromady a pohybují se tedy v zákluzu společně jako jeden celek, tím je zároveň napínána vratná pružina kolem hlavně. V zadní koncové poloze je závěr zachycen a systém se odemyká, uvolněná hlaveň se vrací zpět do přední polohy silou vratné pružiny, přitom je z ní vytažen náboj a vyhozen ven, při návratu hlavně do přední polohy je odemčen záchyt závěru, závěr se tlakem pružiny vrací do přední polohy a zároveň zasouvá nová náboj. Výhodou systému je využití hmotnosti hlavně pro snížení zpětného rázu, systém je ale dosti složitý a náročný na čistotu.
Po válce byl také vyráběn v průběhu 20. let zmenšený model pod názvem Frommer BABY určený čistě pro civilní trh. Výrobcem všech těchto zbraní byla firma Fémaru-Fegyvér es Gepgyár (FÉG) v Budapešti.
Nabízená pistole model BABY je ve velmi dobrém původním stavu, má originální brynýr. Hlaveň je velmi lehce matná.
Pistole není označena platnou zkušební značkou.
Pistole Menta byla zkonstruována ve firmě August Menz v Suhlu. V době první světové války byly tyto pistole licenčně vyráběny ve firmě Becker & Holländer, zbrojovka Suhl pod označením Beholla.
Firma Becker & Holländer vyrobila během první světové války okolo 51.000 pistolí, produkce menší firmy Menz dosáhla za stejnou dobu jen okolo 11.300 pistolí. Pistole Beholla byla schválena pro použití v roli výpomocné zbraně a důstojníci si je mohli pořizovat z vlastních prostředků. Výroba pistole Beholla trvala jen do konce války. Se změnou situace na trhu zbraní přestal být provoz v Suhlu pro firmu Becker & Holländer zajímavý a tak bylo výrobní zařízení spolu s rozpracovanou výrobou a zásobami prodáno firmě Stenda-Werke GmbH.
Nabízená pistole pochází z produkce firmy Becker & Holländer. Zbraň je v dobrém původním stavu, má originální brynýr. Hlaveň je lehce matná. Na pravé straně závěru se nachází označení příslušnosti k jednotce.
Pistole je označena platnou dobovou zkušební značkou.
Zmenšená verze vzoru .32 M 1906. Má vnější bicí kohout, dynamický závěr a extrémně zjednodušený mechanismus. Nepříliš pohledná zbraň a dost malá na dobré uchopení. Zůstala však ve výrobním programu až do roku 1939. Vylepšený vzor 1906 Hammerless bez vnějšího kohoutu měl ještě o něco málo menší rozměry a byl pravděpodobně nejmenší samonabíjecí pistolí, kterou kdy firma Webley vyráběla.
Nabízená pistole má dobrý stav a původní brynýr, místy lehce poškozený korozí. Hlaveň je čistá a lesklá.
Zbraň je označena platnou dobovou zkušební značkou.
Výroba pistole Astra Mod.300 ráže 7,65mm Browning (případně 9 mm Browning Kr.) byla zahájena španělskou firmou Astra Unceta v roce 1923. Původně byla tato zbraň používána španělskou vězeňskou stráží. V roce 1928 byla zbraň zavedena do výzbroje španělského námořnictva a po vypuknutí španělské občanské války se tento model stal standardní služební zbraní armády.
Během druhé světové války byla zbraň nakupována německým OKH a zavedena do služby Wehrmachtu. Celkem bylo odebráno cca 85 tis. kusů pistolí.
Výroba byla ukončena v roce 1947 s celkovou produkcí 171300 kusů pistolí modelu 300.
Nabízená zbraň ráže 9 mm Br. Kr. pochází z kontraktu pro Wehrmacht a byla převzata v roce 1944. Zbraň je ve velmi dobrém původním stavu, má originální brynýr. Hlaveň je čistá a lesklá.
Pistole je označena platnou dobovou zkušební značkou.
Byla zmenšeninou modelu 400 v ráži 9 mm Luger. V letech 1943-44 se vyráběla pro německou vládu. Menší část pistolí se vyráběla rovněž v ráži 7,65 Parabellum, ale záznamy o počtech se liší.
Ke konci roku 1944, než skončila německá okupace francouzsko-španělského pomezí, jich firma Unceta y Cia dodala celkem 10450 ks. Produkce pokračovala až do roku 1946, z níž vzešlo dalších 49000 exemplářů využitých pro obchodní účely.
Po roce 1945 byla část pistolí dodána do Západního Německa pro policejní složky.
Nabízená pistole pochází z druhoválečné výroby z období kontraktu pro Wehrmacht. Nebyla již však převzata německými orgány. Je v originálním, velmi dobrém stavu s původním brynýrem. Hlaveň je čistá a lesklá – top stav.
Zbraň je označena platnou dobovou zkušební značkou.
Luger P.08 je jedna z nejznámějších pistolí světa. Byla vyvinuta Georgem Lugerem (patentována v rove 1898) z jedné z prvních komerčně úspěšných samonabíjecích zbraní -pistole Borchardt C-93 vynálezce Huga Borchardta, Od roku 1900 ji začala v Německu vyrábět továrna Ludwiga Loeweho Deutsche Waffen- und Munitionsfabriken (DWM).
Pistole byla obvykle velmi dobře zpracována, ve své době se jednalo o jednu z nejspolehlivějších samonabíjecích zbraní. Hlavní nevýhodou byla poměrně vysoká výrobní náročnost, nevhodná pro služební zbraně. Přesto byla jako služební pistole zavedena v armádách mnoha států.
Výroba probíhala zpočátku u DWM, pak i státní zbrojovce v Erfurtu. Po válce pak u firmy Simson&Co v Suhlu a Krieghoff. V poslední řadě pak u firmy Mauser.
Celkem bylo vyrobeno více než 4 miliony pistolí všech verzí.
Nabízená pistole pochází z produkce firmy DWM a je značená rokem 1920. Byla zařazena ve výzbroji policie. Pistole je v velmi dobrém až vynikajícím původním stavu, včetně pojistky typu Schiwy. Je kompletně na číslech kromě zásobníku, má originální brynýr. Hlaveň je čistá a lesklá.
Zbraň není označena platnou zkušební značkou.
Vývoj pistole Glisenti modello 1910 započal u firmy Società Siderugica Glisenti de Totino na přelomu 19 a 20. století. Ihned po jejím vzniku ale přebírá výrobní práva společnost Metallurgica Brescia gia Tempini (MBT). Zbraň používá neobvyklou ráži 9mm Glisenti, která je prakticky shodná s nábojem 9mm Luger, ale má asi o 30% nižší výkon. V roce 1910 byla pistole převzata italskou armádou jako její standardní služební pistole a začala nahrazovat starší revolver model 1889. Značná výrobní náročnost a s tím spojená vysoká pořizovací cena pistolí M.1910 zapříčinily celkový neúspěch této zbraně. Hledala se nějaká jednodušší a spolehlivější pistole. Nakonec byla přijata pistole Beretta 1915 v ráži 9 mm Glisenti a pistole M.1910 jí byla nahrazována již během první světové války. Glisenti zůstala ve výrobě do konce 20. let, ale italská armáda ji ve velmi omezené míře používala až do roku 1945.Celkem bylo vyrobeno jen okolo 32.000 pistolí Glisenti.
Nabízená zbraň je na číslech. Je ve velmi dobrém originálním stavu, má původní brynýr. Hlaveň je lehce matná, drážky jsou mělčí.
Pistole není označena platnou zkušební značkou.