Vývoj pistole Glisenti modello 1910 započal u firmy Società Siderugica Glisenti de Torino na přelomu 19. a 20. století. Ihned po jejím vzniku ale přebírá výrobní práva společnost Metallurgica Brescia gia Tempini (MBT). Zbraň používala neobvyklou ráži 9mm Glisenti, která je prakticky shodná s nábojem 9mm Luger, ale má asi o 30% nižší výkon. V roce 1910 byla pistole převzata italskou armádou jako její standardní služební pistole a začala nahrazovat starší revolver model 1889. Značná výrobní náročnost a s tím spojená vysoká pořizovací cena pistolí M.1910 zapříčinily celkový neúspěch této zbraně. Hledala se nějaká jednodušší a spolehlivější pistole. Nakonec byla přijata pistole Beretta 1915 v ráži 9 mm Glisenti a pistole M.1910 jí byla nahrazována již během první světové války. Glisenti zůstala ve výrobě do konce 20. let, ale italská armáda ji ve velmi omezené míře používala až do roku 1945. Celkem bylo vyrobeno jen okolo 32.000 pistolí Glisenti.
Nabízená zbraň pochází z roku 1910. V ráži 7,65 Glisenti bylo vyrobeno pouze velmi omezené množství na počátku produkce. Pistole je ve velmi dobrém původním stavu a má originální brynýr. Hlaveň je čistá lesklá.
Pistole není označena platnou zkušební značkou.
Kapesní pistole s obchodním označením DUO (Dušek, Opočno) ráže 6,35 mm Br. vyráběla od roku 1936 až do jejího znárodnění v roce 1948 firma F. Dušek v Opočně. Po následujících dvou letech, kdy závod spadal pod Českou zbrojovku, n. p. Strakonice, jej převzala do majetkové podstaty Zbrojovka Brno, n. p. jakožto závod 07 – Opočno a pistole se zde vyráběly pod označením „Z“ (Zbrojovka).
Nabízené pistole pocházejí z poválečné produkce z let 1953, 1954 a 1968. Zbraně jsou ve velmi dobrém stavu a mají originální brynýr. Hlavně jsou čisté a lesklé.
Pistole jsou označeny platnou zkušební značkou.
VÝROBNÍ ČÍSLO B287957 JE PRODANÉ!!
Společnost Manufacture d´Armes de Bayonne byla založena v roce 1921. Po celou dobu své existence se zaměřovala na výrobu poměrně kvalitních pistolí. Za druhé světové války dodávala zbraně jak vichistické vládě, tak i německým okupantům. Po druhé světové válce došlo k zavedení komerční výroby. V polovině 80. let byla výroba zbraní ukončena.
Model C se vyráběl v letech 1933 – 1967, v rážích 9 mm Browning Court a 7,65 mm Browning. Konstrukčně se jedná o upravený Browningův model 1910.
Nabízená pistole ráže 7,65 mm Br. je ve velmi dobrém původním stavu a má originální brynýr. Hlaveň je čistá a lesklá. Součástí dodávky je originální krabička a návod k použití.
Zbraň není označena platnou zkušební značkou.
Kapesní pistole s obchodním označením DUO (Dušek, Opočno) vyráběla od roku 1936 až do jejího znárodnění v roce 1948 firma F. Dušek v Opočně. Po následujících dvou letech, kdy závod spadal pod Českou zbrojovku, n. p. Strakonice, jej převzala do majetkové podstaty Zbrojovka Brno, n. p. jakožto závod 07 – Opočno a pistole se zde vyráběly pod označením „Z“ (Zbrojovka) s přestávkou až do roku 1959.
Nabízená pistole v luxusním niklovaném provedení s bílými plastovými střenkami napodobujícími slonovou kost byla vyrobena v roce 1956. Součástí dodávky je originální krabice. Zbraň je ve velmi dobrém stavu, má originální brynýr, hlaveň je čistá a lesklá.
Pistole je označena platnou zkušební značkou.
Československá puška vz.52 vznikla po druhé světové válce na základě požadavku zavést do výzbroje Československé armády samonabíjecí pušku, ve které by se používal zkrácený puškový náboj 7,62×45. Po armádních zkouškách byla vybrána samonabíjecí puška ČZ 502 konstruktéra Jana Kratochvíla z České zbrojovky ve Strakonicích.
Tato puška byla pod označením 7.62mm samonabíjecí puška vz. 52 zavedena 20. Března 1952 do výzbroje Československé armády. Výroba byla původně zadána do Povážských strojíren v povážské Bystrici, ale pro značné problémy při výrobě byla výroba pušky přesunuta do Závodů přesného strojírenství v Uherském Brodě. V roce 1957 byla puška v rámci standardizace zbraní a munice zemí Varšavské smlouvy překonstruována pro sovětský náboj 7,62×39 a takto upravená dostala označení samonabíjecí puška vzor 52/57. Zanedlouho však byla nahrazena zavedením samopalu vz.58. V současnosti je puška vzor 52/57 zavedena u Hradní stráže a čestných jednotek.
Zbraně jsou ve velmi dobrém původním stavu, mají originální povrch, hlaveň je čistá a lesklá.
Pušky je označeny platnou zkušební značkou.
FOTO JE ILUSTRAČNÍ, PUŠKY JSOU V OBDOBNÉM STAVU.
SKLADEM 3KS.
Puška Arisaka Typ 35 (1902) vznikla úpravami pušky Typ 30 a byla určena pro japonské císařské námořnictvo. Měla nahradit zastaralé pušky Murata Typ 22 a odstranit nedostatky pušek Typ 30. Číslovka 35 odpovídá roku přijetí do výzbroje (35. rok vlády císaře Meidži = 1902). Typ 35 se vyráběl od roku 1902 do roku 1905 a nahradil předchozí typy zejména ve výzbroji speciálních námořních výsadkových jednotek.
Na rozdíl od Typu 38 není posuvný kryt pouzdra závěru Typu 35 spojen se závěrem a musí se při přebíjení (opakování) ovládat manuálně. Jedná se o extrémně vzácný vzor, od nějž bylo vyrobeno poměrně málo kusů.
Nabízená puška je ve velmi dobrém původním stavu a má originální brynýr. Hlaveň je lehce matná.
Zbraň není označena platnou zkušební značkou.
Puška Mauser M 98 (Gewehr 98; G 98) přijatá do výzbroje v roce 1898 tvořila základní pěchotní výzbroj německé armády v průběhu první světové. Při konstrukci nové pušky M 98 se uplatnila řada novinek a zdokonalení navržených firmou Mauser v průběhu devadesátých let 19. století. Po dlouhou dobu byla tato puška a její varianty ve výzbroji německé armády, vyvážela se do mnoha evropských, asijských i amerických zemí a rovněž byla napodobována při konstrukci nových pušek v jiných státech.
Karabiner 98k byla zavedená v roce 1935 jako standardní zbraň pěchoty německého Wehrmachtu a tvořila základní zbraň německých ozbrojených sil až do konce druhé světové války.
Nabízená puška pochází z produkce firmy Sauer u. Sohn a byla vyrobena v roce 1940. Následně byla upravena pro norské námořnictvo na ráži .30-06 Sprg. Zbraň je ve velmi dobrém stavu a má obnovený brynýr. Hlaveň je čistá a lesklá.
Puška je označena platnou zkušební značkou.
Od roku 1957 vyráběl pistoli vzor 50 národní podnik Závody přesného strojírenství v Uherském Brodě. V průběhu následujících let většina vyrobených pistolí směřovala na zahraniční trhy, zejména v tehdejší kapitalistické cizině. Důvodem byla nejen nízká poptávka ze strany domácích spotřebitelů, jimiž byly především ozbrojené sbory SNB, složky MV a MNO, ale také skutečnost, že vývoz do kapitalistických států přinášel podniku devizové prostředky. Schopnost konkurovat obdobným výrobkům na evropských trzích měla pistole vzor 50 poměrně nízkou a snaha zvýšit atraktivitu výrobku vedla v druhé polovině 60. let k postupné modernizaci. Značnou roli v tomto procesu sehrál zákon č. 30/1968 Sb. o státním zkušebnictví, spojený se vznikem hodnotitelských komisí, jež měly pravomoc zařazovat výrobky do jednotlivých jakostních kategorií. Československá zkušebna zbraní a střeliva pro civilní potřebu v Praze tak měla účinný nástroj, jímž působila na výrobce ve snaze zvyšování jakosti jednotlivých výrobků. Továrna se s žádostí o designové návrhy obrátila v březnu 1968 na pobočku Českého fondu výtvarných umění v Českých Budějovicích, jmenovitě na architekta ing. Františka Crháka. Architekt Crhák navrhl změnu tvaru střenek včetně jejich rýhování, změnu rádiusů na těle pistole v prostoru za lučíkem, tvarovou úpravu dna zásobníku a ještě řadu drobných tvarových zásahů. Z podnětu zkušebny, respektive hodnotitelské komise, došlo ke změně materiálu, z něhož byly vyráběny střenky a prodloužené dno zásobníku. Původní křehký materiál byl nahrazen odolným plastem.
Povolení k výrobě finální verze pistole s novým označením „vzor 70“ získala továrna v srpnu 1970 a pod tímto označením ji vyráběla až do roku 1983, kdy závod vyrobil posledních 425 kusů. Přesné vyčíslení počtu vyrobených modernizovaných vzorů 70 komplikuje skutečnost, že v průběhu roku 1970 dobíhala paralelně výroba pistolí s původním značením vzor 50. Nicméně celková produkce orientačně přesáhla 700 000 kusů.
Nabízená pistole pochází z roku 1958. Zbraň je ve velmi dobrém původním stavu, na číslech, má originální brynýr. Hlaveň je čistá a lesklá.
Pistole je označena platnou zkušební značkou.
Po skončení čínsko-indické války z roku 1962 se v indické zbrojovce v Išapúru začal vyrábět nový typ vojenské pušky označený „Rifle 7.62 mm 2A“, který vycházel z modelu SMLE Mk III*. Hlavní změny byly zaměřeny na použití náboje ráže 7,62×51 mm NATO. Vnějším vzhledem se nová puška silně podobá klasické Mk III*. S výjimkou botky pažby, která pochází ze samonabíjecí pušky 1A SLR, a zásobníku, jenž je mnohem hranatější než původní zásobník z modelu SMLE a obvykle pojme 12 místo 10 nábojů. Vyskytují se však rovněž exempláře pušek s kapacitou zásobníku 10 nábojů.
Pouzdra závěrů pušek 2A a 2A1jsou zhotovena ze zesílené oceli, aby odolala vyšším tlakům, generovaným náboji 7,62×51 NATO. Došlo také k překonstruování vytahovače pro nábojnice s drážkou a u modelu 2A1 ke změně kalibrace hledí pro náboj s vyšším výkonem a plošší dráhou letu střely. Účinná vzdálenost střelby byla stanovena na 800 m.
Pušky 2A a 2A1 jsou často nesprávně označované jako „konverze“ na ráži .308 Win. Jedná se však o zcela nově vyrobené zbraně, komorované pro náboj 7,62×51 mm NATO, které mají úplně jinou metodiku měření výkonů a tlaků než komerční náboje .308 Win.
Nabízená puška je v dobrém originálním stavu a má původní brynýr. Pažba je mírně poškozená. Hlaveň je velmi lehce matná.
Zbraň je označená platnou zkušební značkou.
M1917 Enfield,nebo také americký Enfield, formálně pojmenovaný „americká puška, cal .30 M1917“ byl americkou modifikací britské pušky P14. Používal ale náboje ráže .30-06. Co se týče počtu, byla to nejrozšířenější puška používaná americkými expedičními silami v Evropě během první světové války.
Po vypuknutí první světové války měla britská armáda nedostatek pušek a z důvodu nedostatečných kapacit britských dodavatelů britská administrativa oslovila americké firmy (Winchester, Remington a Eddystone) a požádala je o výrobu nově vyvinutého (a ze značné části okopírovaného systému Mauser) vzoru s označením P14.
Když v roce 1917 vstoupily do války Spojené státy projevil se obdobný nedostatek pušek, jako o několik let dříve ve Velké Británii. Americká armáda byla standardně vyzbrojena puškami Model 1903. Jediným dodavatelem byl Springfield Armory, jehož výrobní kapacity byly ale nedostatečné. Ukázalo se, že je jednodušší změnit britskou ráži této pušky na americkou .30-06 Sprg., než přestavovat kompletní výrobu u firem Winchester, Remington a Eddystone (v té době vyrábějící pušky P14).
Celková produkce dosáhla u firmy Eddystone 1 181 908 kusů, Remington vyrobil 545 541 a Winchester 465 980 pušek modelu P17. Pušky byly zařazeny do služby až do padesátých let a sloužily ještě v korejské válce.
Nabízená zbraň pochází z produkce firmy Eddystone. Zbraň je ve velmi dobrém originálním stavu a má původní brynýr. Hlaveň je čistá a lesklá.
Puška je označena platnou zkušební značkou.