Pistole ČZ vz. 38 byla v pořadí třetí předválečnou československou armádní pistolí. Zbraň v ráži 9 mm Br. K. (.380 ACP) měla praktickou konstrukci založenou na patentu, který byl v letech 1929–1934 udělen konstruktéru Františku Myškovi a České zbrojovce. Tato konstrukce zajišťovala snadnou údržbu pistole, neboť se při rozborce rozložila pouze na tři části bez drobných součástek – hlaveň, tělo, jež tvořilo celek se závěrem, a zásobník. To je dodnes „celosvětově nejmenší počet celků vzniklých při rozborce vojenské samonabíjecí pistole“. Určitou nevýhodou byla poměrně tuhá spoušť, což do určité míry způsobovala geometrie výhradně dvojčinné spouště (DAO). Nicméně díky tomu nedocházelo v případě používání zbraně u jízdních jednotek k jejímu nechtěnému odpálení. Přes určité nedostatky, dané též použitým střelivem (standardní československý vojenský pistolový náboj 9 mm vz. 22), měla pistole vz. 38 velmi pokrokovou konstrukci, jež „některými prvky předběhla svou dobu o dlouhou řadu let“ a osvědčila se jako velmi spolehlivá a odolná zbraň.

Koncem roku 1937 byla vyrobena série 25 zkušebních pistolí s označením vz. 37, jež byly odeslány k armádním testům, po nichž došlo k několika dílčím úpravám. Nakonec bylo objednáno 41 000 pistolí. Příprava sériové výroby probíhala prakticky v předvečer okupace ČSR, neboť doslova jen pár dní po jejím začátku přestalo Československo existovat jako suverénní stát. Nová pistole se tak do rukou československých vojáků již nedostala a veškeré vyrobené zbraně převzala německá okupační správa.

Pod označením Pistole 39 (t) (=tschechisch) pak tyto pistole sloužily u záložních jednotek Wehrmachtu, používala je říšská pracovní služba Reichsarbeitdienst (RAD), Todtova organizace a pozemní personál Luftwaffe, pro nějž byla dodatečně vyrobena série 3000 kusů.

Nabízená pistole je jedna z 1731 kusů odeslaných během okupace do Finska, kde byly zařazeny do výzbroje armády (viz zn. SA = Suomi Armeija).

Zbraň je ve velmi dobrém původním stavu, kompletně na číslech a má originální brynýr. Hlaveň je čistá lesklá.

Zbraň není označena platnou zkušební značkou.

Rakouská pistole Roth-Steyr M.1907 byla první přijatou samonabíjecí pistolí v rakousko-uherské armádě. Zbraň užívala náboj v ráži 8 mm model 1907 který pro ni byl speciálně vyvinut. Přes poměrně krátkou dobu výroby (ukončena v roce 1914) vzniklo kolem 80 000 kusů, z toho 50 000 pro rakouskou armádu ve zbrojovce Österreichische Waffenfabriks-Gesellschaft Steyr mezi lety 1908-13, dalších 30 000 pro uherskou část armády ve zbrojovce Fémáru Fegyvér es Gepgyár v Budapešti v letech 1911-14.

Nabízená pistole ráže 8 mm Roth pochází z produkce Österreichische Waffenfabriks-Gesellschaft Steyr a byla vyrobena v roce 1910. Pistole je ve velmi dobrém původním stavu, kompletně na číslech a má originální brynýr. Hlaveň je velmi lehce matná.

Zbraň není označena platnou zkušební značkou.

Rakousko-uherskou armádní pistoli M.1912 zkonstruoval v roce 1911 Konrád Murgthaler, vrchní inženýr známé rakouské zbrojovky Oesterreichische Waffenfabriks-Gesellschaft ve Štýru. Armáda monarchie měla v té době zaveden revolver Rast-Gasser M. 98 a pistoli M.07 a nová konstrukce se nestala předmětem zájmu vojenských kruhů. O pistoli projevila zájem armáda Rumunského království, která ji zavedla v roce 1912 do výzbroje a objednala ve Štýru 56 000 pistolí. Druhým státem, jehož armádě štýrská zbrojovka pistole Steyr 1912 dodávala, bylo Chile. Rakousko-uherská armáda ji zavedla až na prahu první světové války, v roce 1914. Do své výzbroje zavedla pistoli Steyr 1916 také bavorská armáda, jež nakoupila celkem 10 000 pistolí.
Výroba ve Štýru pokračovala ještě v roce 1919, kdy již válka skončila. Rakouská armáda si pistole Steyr 1912 ve výzbroji ponechala až do roku 1938.

Pistole Steyr M1912 byla pověstná svou spolehlivostí ve válečných podmínkách. Pro svou jednoduchou údržbu byla oblíbená ve všech složkách R-U armády. Používala výkonný náboj 9 mm Steyr, ale i přesto se s ní příjemně střílí a nemá příliš velký zpětný ráz.

Nabízená pistole ráže 9 mm Steyr pochází z produkce Österreichische Waffenfabriks-Gesellschaft Steyr a byla vyrobena v roce 1917. Je ve velmi dobrém původním stavu, kompletně na číslech a má originální brynýr. Hlaveň je čistá a lesklá.

Zbraň není označena platnou zkušební značkou.

Německý konstruktér Theodor Bergmann počátkem 20. stol. obdržel patent na pistoli, která svou stavbou poněkud připomínala typ Mauser vz. 1896. Bergmannova pistole měla uzamčený závěr, odemykaný při krátkém zpětném pohybu hlavně. Zásobník byl situován před lučík spouště a mohl být plněn i shora pásky s náboji. Pistoli vyráběla belgická firma Anciens Establissements Pieper v Herstalu. Do své výzbroje ji zavedli španělská a řecká armáda. V letech 1911-1914 vyvezla firma 4180 kusu pistoli Bergmann-Bayard do Dánska, kde je tamní armáda používala pod označením M1910. Dalším výrobcem byl v rámci prodané licence podnik Haerens Tojhus v Kodani.

Dánsky státní arzenál modifikoval v letech 1922-1935 tyto zbraně na standard typu M1910/21.

Dánská armáda zavedla do své výzbroje pistoli vzor 1910/21 jako nástupce dováženého typu M 1910. Rozdílné bylo uchycení závěru a střenky rukojeti. V letech 1922-25 vyrobil státní arzenál ( Heerens Tojhus ) 2204 kusů tohoto modelu. Spolu s modifikovanými belgickými pistolemi Bergmann-Bayard tvořily tyto pistole výzbroj dánské armády v roce 1940.

Němci po obsazení Dánska zbraně zařadili do své výzbroje (v druholiniových jednotkách) a označili je 9 mm P. 644 (d) = danisch. Kromě 6 a 10 raných existovaly i 8 rané zásobníky.

Nabízená pistole ráže 9 mm Bergmann pochází z produkce firmy Anciens Etablissements Pieper v Herstalu. Je ve velmi dobrém původním stavu a má originální brynýr. Hlaveň je čistá a lesklá.

Zbraň není označena platnou zkušební značkou.

Po druhé světové válce se vlády v Jugoslávii ujali Titovi partyzáni. Nová vláda od počátku pociťovala nedostatek zbraní včetně pěchotních. Místní zbrojní průmysl se tak musel od počátku soustředit na nákup použitých válečných zbraní.

Dílny bývalého Vojenského technického institutu v Kragujevaci, dříve Dělostřeleckého technického institutu byly restrukturalizovány, a aby se neplýtvalo energií, bylo rozhodnuto soustředit se na renovaci zbraní Mauser ráže 8mm, včetně německé a jugoslávské produkce, a to zejména zbraní vzor 1924. Přestavba zbraní začala v druhé polovině roku 1946. Práce probíhaly pomalu a do roku 1947 bylo převzato pouze cca 11 000 zbraní vzor 1924, které dostaly název vzor 24/47. Tyto zbraně jsou na levé straně pouzdra závěru značeny ZAVOD 44. Na začátku roku 1948 došlo k přejmenování dílen v Kragujevaci na Preduzece Crvena Zastava a zbraně začaly nést označení PREDUZECE 44. Nová značka se na zbraních vyráběných v Kragujevaci objevovala až do roku 1960.Vedle této změny došlo i ke změně označení modelu na 24/52.

Nabízená puška ráže 8×57 JS je ve velmi dobrém původním stavu, na číslech a má originální brynýr. Hlaveň je čistá a lesklá.

Zbraň je označena platnou zkušební značkou.

Československá puška z brněnské zbrojovky vz.98/29 ráže 8×57 IS byl vzor určený výhradně pro export. Jejím největším odběratelem se stal Írán (Persie), kam bylo v letech 1930-1931 vyvezeno 80 tisíc kusů. Pušky vynikaly dokonalým zpracováním a použitými materiály.

Puška je ve velmi dobrém původním stavu, kompletně na číslech a má originální brynýr. Hlaveň je čistá a lesklá – top.

Puška je označena platnou zkušební značkou.

Pušky Mauser M.96 se zpočátku dodávaly do Švédska z Německa a vyráběla je zbrojovka Mauser. Následně došlo k prodeji licence a výroba probíhala dále v továrně Carl Gustaf v městě Eskilstuna. Pušky používaly náboje ráže 6,5×55 SE. Pušky vynikaly vysokou kvalitou zpracování a jedná se o jedny z nejlepších armádních zbraní systému Mauser.

Nabízená puška pochází z produkce firmy Carl Gustaf a byla vyrobena v roce 1910. Zbraň je ve velmi dobrém původním stavu, na číslech kromě dna nábojové schránky a má originální brynýr. Hlaveň je čistá a lesklá.

Puška je označena platnou zkušební značkou.

Puška Mauser M 98 (Gewehr 98; G 98) přijatá do výzbroje v roce 1898 tvořila základní pěchotní výzbroj německé armády v průběhu první světové války. Při konstrukci nové pušky M 98 se uplatnila řada novinek a zdokonalení navržených firmou Mauser v průběhu devadesátých let 19. století. Po dlouhou dobu byla tato puška a její varianty ve výzbroji německé armády, vyvážela se do mnoha evropských, asijských i amerických zemí a rovněž byla napodobována při konstrukci nových pušek v jiných státech.

Karabiner 98k byla zavedená v roce 1935 jako standardní zbraň pěchoty německého Wehrmachtu a tvořila základní zbraň německých ozbrojených sil až do konce druhé světové války.

Nabízená puška pochází z produkce firmy Mauser těsně po válce (1945) z období pod francouzskou správou. Je v původním velmi dobrém stavu, na číslech a má originální brynýr. Hlaveň je čistá a lesklá.

Zbraň není označena platnou zkušební značkou.

Malorážka Walther Mod.1 pochází z předválečné produkce v Zella Mehlis. Zbraň je zajímavá svou velmi neobvyklou konstrukcí, kdy dvě možné polohy závěru umožňují střelbu buď v samonabíjecím nebo opakovacím režimu.

Nabízená malorážka ráže .22 LR je ve velmi dobrém původním stavu a má originální brynýr. Hlaveň je čistá a lesklá. Puška je osazená zaměřovacím dalekohledem z období před 2. sv. válkou.

Zbraň je označena platnou dobovou zkušební značkou.

Malorážka Walther Mod.1 pochází z předválečné produkce v Zella Mehlis. Zbraň je zajímavá svou velmi neobvyklou konstrukcí, kdy dvě možné polohy závěru umožňují střelbu buď v samonabíjecím nebo opakovacím režimu.

Nabízená puška ráže .22 LR je ve velmi dobrém původním stavu a má originální brynýr. Hlaveň je čistá a lesklá.

Zbraň je označena platnou dobovou zkušební značkou.