Vzácná pistole německého konstruktéra a výrobce zbraní Franze Jägra, u které jako první na světě bylo použito lisování a vystřihování některých částí z ocelového plechu. Tato skutečnost měla bohužel vliv na tuhost hlavních částí a nízká kvalita použitého materiálu je důvodem i velmi nízkého počtu dochovaných zbraní. Celkem bylo vyrobeno pouhých 12600 kusů pistolí. Ráže zbraně je 7,65mm Browning.
Nabízená pistole je druhého provedení. Celkový stav je možné označit ještě za dobrý, zbraň má nepůvodní povrch, je kompletně na číslech, hlaveň je velmi lehce matná.
Zbraň je označena platnou dobovou zkušební značkou.
Revolver model 1882 byl jako služební zbraň důstojníků švýcarské armády zaveden usnesením Federální rady ze dne 25. listopadu 1882. Revolver používal náboje s černým prachem v ráži 7,5mm. Mezi lety 1882 a 1900 bylo armádě dodáno cca 7200 této zbraně. Dalších 8500 revolverů modelu 1882 bylo prodáno kantonálním správám a soukromým osobám.
V roce 1933 byl zaveden vylepšený model revolveru s označením 1882/29. Výroba probíhala až do roku 1946 s celkovou produkcí 18209 kusů.
Nabízený revolver model 1882/29 je ve velmi dobrém až vynikajícím původním stavu, kompletně na číslech, originální brynýr, hlaveň čistá lesklá.
Revolver není označen platnou zkušební značkou.
Za konstruktéra ruské pušky Mosin- Nagant lze považovat Sergeje Mosina důstojníka ruského dělostřelectva. Mosin pracoval jako zbrojní inženýr carského arsenalu v Tule. Kolem roku 1885 se zapojil do výzkumu, jehož cílem bylo vyvinout novou pušku pro carskou armádu. Ruské vojsko do té doby používalo jednoranné pušky Berdan 2, které byly zoufale zastaralé. První zkoušky této zbraně se uskutečnily v roce 1890. K Mosinově jednoranné pušce se potom připojila schránka na pět nábojů bratří Émila a Léona Naganta. Vojenské jednotky dostaly tuto zbraň poprvé v roce1891.
Oficiální označení pro Mosin-Nagant 1891 znělo v té době Trechlinějnaja Vintovka Obrazca 1891 Goda – Tříčárková puška vzor 1891 (Tříčárková je označení pro ráži – jedna čárka je 0,1 palce, 3 čárky jsou 0,3 palce, tedy 7,62 mm). Jako první vyrobila 500 000 těchto zbraní francouzská zbrojovka Manufacture d Armes de Chatellerault. Ruské továrny nabraly dech až v roce 1893, kdy ve tříletém období vyrobily více než 1,4 milionu těchto pušek. Tyto pušky se osvědčily v zejména v první světové válce. Během první světové války byly zadány kontrakty americkým firmám New England Westinghouse a Remington na 1,8 respektive 1,5 milionu pušek.
Určité množství pušek model 1891 bylo používáno následně finskou armádou. U těchto pušek došlo k úpravě stupnice hledí, často i k přečíslování samozřejmě označení “SA“ (Suomi Army)
Nabízená puška pochází z tulského zbrojního závodu a byla vyrobena v roce 1896. Puška je ve velmi dobrém původním stavu, má originální povrch, hlaveň je čistá a lesklá. Značením AZF na pouzdru závěru byly označovány zbraně ukořistěné rakousko-uherskou armádou.
Zbraň není označena platnou zkušební značkou.
Za konstruktéra ruské pušky Mosin- Nagant lze považovat Sergeje Mosina důstojníka ruského dělostřelectva. Mosin pracoval jako zbrojní inženýr carského arsenalu v Tule. Kolem roku 1885 se zapojil do výzkumu, jehož cílem bylo vyvinout novou pušku pro carskou armádu. Ruské vojsko do té doby používalo jednoranné pušky Berdan 2, které byly zoufale zastaralé. První zkoušky této zbraně se uskutečnily v roce 1890. K Mosinově jednoranné pušce se potom připojila schránka na pět nábojů bratří Émila a Léona Naganta. Vojenské jednotky dostaly tuto zbraň poprvé v roce1891.
Oficiální označení pro Mosin-Nagant 1891 znělo v té době Trechlinějnaja Vintovka Obrazca 1891 Goda – Tříčárková puška vzor 1891 (Tříčárková je označení pro ráži – jedna čárka je 0,1 palce, 3 čárky jsou 0,3 palce, tedy 7,62 mm). Jako první vyrobila 500 000 těchto zbraní francouzská zbrojovka Manufacture d Armes de Chatellerault. Ruské továrny nabraly dech až v roce 1893, kdy ve tříletém období vyrobily více než 1,4 milionu těchto pušek. Tyto pušky se osvědčily v zejména v první světové válce. Během první světové války byly zadány kontrakty americkým firmám New England Westinghouse a Remington na 1,8 respektive 1,5 milionu pušek.
Určité množství pušek model 1891 bylo používáno následně finskou armádou. U těchto pušek došlo k úpravě stupnice hledí, často i k přečíslování samozřejmě označení “SA“ (Suomi Army)
Nabízená puška pochází od výrobce Manufacture d Armes de Chatellerault a byla vyrobena v roce 1895. Puška je ve velmi dobrém původním stavu, má originální povrch, hlaveň je velmi lehce matná.
Zbraň není označena platnou zkušební značkou.
Versailleská smlouva uvalila na poražené Německo řadu striktních omezení. Výrobu armádních zbraní články smlouvy zakazovaly, takže řada významných továren a menších firem hledala výrobní programy v civilní sféře, což neslo přirozenou orientaci na lovecké a sportovní zbraně, pistole v rážích 6,35 mm a 7,65 mm nevyjímaje.
Na pole výroby palných zbraní vstoupily na prahu 20. let v Německu také firmy, jejichž původní výrobní program neměl se zbraněmi nic společného. Jednu z nich představovala firma Franz Stock, Maschinenbau & Werkzeugfabrik v Berlíně, založená v roce 1904. Zakladatel firmy Carl Bernhard Franz Stock (1867–1939) s výrobní programem „Továrna na stroje a nástroje, přesné hromadné předměty, zbraně, telefony, armatury a zámečnické práce“.
Roku 1920 uvádí na trh samonabíjecí pistoli v ráži 7,65 mm Browning, jejímž konstruktérem byl Walter Decker, který předtím působil v Zella St. Blasii. Pistole měla originálně koncipovaný závěr (chráněný dvěma patenty), hlaveň pevně spojenou s tělem pistole a vratnou pružinu, vedenou na hlavni. Schránkový jednořadý zásobník s kapacitou 8 nábojů držela v rukojeti západka zásobníku, umístěná ve spodní části.
Přestože se pistole Stock v ráži 7,65 mm Browning udržely ve výrobě zřejmě až do počátku roku 1940, celkový počet vyrobených exemplářů během dvou dekád se pohybuje okolo 35 300 kusů. Valná část produkce sice skončila na civilním trhu, údajně je však také měla ve výzbroji berlínská policie. Ve výrobním sortimentu firmy sekundovaly ještě modely v rážích 6,35 mm Browning a .22 LR,
Nabízené pistole jsou ve velmi dobrém původním stavu, mají originální brynýr, hlaveň čistá a lesklá.
Zbraň jsou označeny platnou dobovou zkušební značkou.
Duchovním otcem pistole Bayard 1908 byl konstruktér Bernard Clarus. Jeho patenty odkoupila v roce 1908 společnost Anciens Établissement Pieper z Herstal-lez-Liége a již v roce 1909 uvedla pistoli na trh. První varianta se vyráběla v ráži 7,65mm Browning, později přibyly ještě zbraně v ráži 9mm Browning Court a 6,35mm Browning. Pistole má zvláštní konstrukci, která umožňuje při malých rozměrech zbraně použití poměrně výkonných nábojů 7,65 a 9mm. Produkce pokračovala až do německé okupace v roce 1914 a následně po první světové válce až do roku 1923.
Nabízená pistole je ve velmi dobrém původním stavu. Má originální brynýr, hlaveň je čistá a lesklá.
Pistole není označena platnou zkušební značkou.
Luger P.08 je jedna z nejznámějších pistolí světa. Byla vyvinuta Georgem Lugerem (patentována v rove 1898) z jedné z prvních komerčně úspěšných samonabíjecích zbraní -pistole Borchardt C-93 vynálezce Huga Borchardta, Od roku 1900 ji začala v Německu vyrábět továrna Ludwiga Loeweho Deutsche Waffen- und Munitionsfabriken (DWM).
Pistole byla obvykle velmi dobře zpracována, ve své době se jednalo o jednu z nejspolehlivějších samonabíjecích zbraní. Hlavní nevýhodou byla poměrně vysoká výrobní náročnost, nevhodná pro služební zbraně. Přesto byla jako služební pistole zavedena v armádách mnoha států.
Výroba probíhala zpočátku u DWM, pak i státní zbrojovce v Erfurtu. Po válce pak u firmy Simson&Co v Suhlu a Krieghoff. V poslední řadě pak u firmy Mauser.
Celkem bylo vyrobeno více než 4 miliony pistolí všech verzí.
Nabízená pistole pochází z produkce firmy DWM a byla vyrobena v roce 1917. Pistole je v velmi dobrém původním stavu, kompletně na číslech kromě zásobníku, má originální brynýr, hlaveň je čistá a lesklá.
Zbraň není označena platnou zkušební značkou.
V roce 1901 přikročila firma Smith & Wesson k radikálnímu kroku. Definitivně opustila systém velkorážních zlamovacích revolverů a zahájila práce na zbrani zcela nové koncepce. Přepracovala a zvětšila rám osvědčeného revolveru Military & Police s bočně výklopným válcem, pro použití výkonného velkorážního náboje. Aplikací nedělitelného uzavřeného rámu tak konečně velkorážní revolver značky Smith & Wesson získal potřebnou pevnost.
V roce 1908 tak byl poprvé představen zbrusu nový Model 1908 New .Šlo o první revolver S&W s velkým rámem N pro nový náboj .44 Special, jenž vznikl překonstruováním slavného náboje .44 Russian.
Revolver ihned získal řadu dalších pojmenování z nichž se nakonec ustálil název Hand Ejector Triple Lock, který odkazuje na trojité uzamčení válce v rámu.
Revolvery Hand Ejector First Model okamžitě zaznamenaly značný obchodní úspěch. Hned zpočátku výroby se prodalo na 20 000 kusů a to nejen ve standardní ráži .44 Special, ale též v rážích .44 Russian, .44-40, .450 Eley, .455 Mark II a .45 Colt. Ihned po vypuknutí I. světové války začala firma S&W dodávat tyto revolvery, ovšem komorované na britský služební náboj .455, armádě Velké Británie.
Na základě zkušeností s těmito zbraněmi se pak v roce 1915 objevil Hand Ejector Second Model. V průběhu bojů v Evropě se ukázalo, že třetí uzamykací místo na konzole se příliš snadno zanášelo nečistotami, což bránilo dovření a uzamčení válce při jeho zaklopení do rámu. Z tohoto důvodu byl tento dodatečný prvek opět odstraněn.
Do roku 1917 firma Smith & Wesson dodala Britům 75 000 těchto revolverů opět v britské ráži .455. Tyto revolvery se vyráběly s hlavněmi délek 5“ a 6,5“ a byly též nazývány British Service.
Nabízená revolver pochází z výzbroje britské armády. Zbraň je ve velmi dobrém původním stavu, má originální brynýr, hlaveň je lehce matná.
Revolver je označen platnou zkušební značkou.
Pistole Dreyse 1907 konstruktéra Louise Schmeissera vyráběla firma Rheinische Metallwaaren- und Maschinenfabrik, Abteilung Sömmerda. Kromě civilního trhu byla pistole používána i ve výzbroji Reichswehru jako doplňková zbraň. Dostala se také do výzbroje řady německých policejních jednotek. Omezené množství těchto pistolí nakoupila i československá armáda po první světové válce. Pistole je v ráži 7,65 mm Browning.
Nabízená pistole je ve velmi dobrém původním stavu, má originální brynýr, hlaveň je velmi lehce matná.
Zbraň je označena platnou dobovou zkušební značkou.
Německá pistole konstruktéra Josefa Nikla vyráběná firmou Mauser v letech 1914-1934. Model 1910/14 vznikl úpravou předchozího modelu 1910. Bylo vyrobeno cca 315000 kusů pistolí. Ráže 7,65mm Bowning.
Nabízené pistole jsou ve velmi dobrém původním stavu, kompletně na číslech a mají originální brynýr. Hlaveň čistá lesklá.
Obě zbraně mají nefunkční pojistku!!!
Zbraň není označena platnou zkušební značkou.
SPODNÍ PISTOLE NA FOTO JE PRODANÁ!!