Zbraně Archív - Strana 11 z 80 - Sběratelské zbraně

/ Stránka 11

V polovině 30. let začali konstruktéři firmy Mauser s vývojem pistole, která měla být konkurentem Watherů PP a PPK. Výsledkem byla pistole HSa. Během následných zkoušek byly zjištěny různé nedostatky a jejich odstraňováním vznikl nejdříve model HSb a nakonec HSc, který vstoupil do sériové výroby v roce 1940. Pistole byla standardně vyráběna v ráži 7,65 Browning. Velké množství zbraní nakoupila armáda a i další ozbrojené složky nacistického Německa. Největší obliby dosáhl tento model u Luftwaffe. Do roku 1945 bylo vyrobeno cca 250 tisíc kusů. Výroba probíhala i poválce a byla ukončena v 70.letech.
Nabízená pistole byla vyrobena v červnu 1944 a byla určena pro civilní trh. Zbraň je ve velmi dobrém původním stavu, kompletně na číslech, má originální brynýr. Hlaveň je čistá a lesklá.
Zbraň je označena platnou dobovou zkušební značkou.

Luger P.08 je jedna z nejznámějších pistolí světa. Byla vyvinuta Georgem Lugerem (patentována v rove 1898) z jedné z prvních komerčně úspěšných samonabíjecích zbraní -pistole Borchardt C-93 vynálezce Huga Borchardta, Od roku 1900 ji začala v Německu vyrábět továrna Ludwiga Loeweho Deutsche Waffen- und Munitionsfabriken (DWM).

Pistole byla obvykle velmi dobře zpracována, ve své době se jednalo o jednu z nejspolehlivějších samonabíjecích zbraní. Hlavní nevýhodou byla poměrně vysoká výrobní náročnost, nevhodná pro služební zbraně. Přesto byla jako služební pistole zavedena v armádách mnoha států.

Výroba probíhala zpočátku u DWM, pak i státní zbrojovce v Erfurtu. Po válce pak u firmy Simson&Co v Suhlu a Krieghoff. V poslední řadě pak u firmy Mauser.

Celkem bylo vyrobeno více než 4 miliony pistolí všech verzí.

Nabízená pistole ráže 9mm Luger pochází z produkce firmy DWM a byla vyrobena v roce 1908 (první rok produkce modelu 08). Pistole je v velmi dobrém původním stavu, kromě zásobníku kompletně na číslech, má originální brynýr, hlaveň je čistá lesklá.

Zbraň není označena platnou zkušební značkou.

Puška Mauser M 98 (Gewehr 98; G 98) přijatá do výzbroje v roce 1898 tvořila základní pěchotní výzbroj německé armády v průběhu první světové. Při konstrukci nové pušky M 98 se uplatnila řada novinek a zdokonalení navržených firmou Mauser v průběhu devadesátých let 19. století. Po dlouhou dobu byla tato puška a její varianty ve výzbroji německé armády, vyvážela se do mnoha evropských, asijských i amerických zemí a rovněž byla napodobována při konstrukci nových pušek v jiných státech.

Karabiner 98k byla zavedená v roce 1935 jako standardní zbraň pěchoty německého Wehrmachtu a tvořila základní zbraň německých ozbrojených sil až do konce druhé světové války.

Nabízená puška pochází z produkce firmy Mauser a byla vyrobena v roce 1945 pod francouzskou okopační zprávou. Zbraň je ve velmi dobrém stavu, kompletně na číslech, má originální povrch, hlaveň je absolutně čistá a lesklá – TOP.

Puška je označena platnou zkušební značkou.

Puška Mauser M 98 (Gewehr 98; G 98) přijatá do výzbroje v roce 1898 tvořila základní pěchotní výzbroj německé armády v průběhu první světové. Existoval I. model a II. model lišící se typem hledí. Puška M 98 zařazená do výzbroje cyklistických jednotek se lišila pouze dolů ohnutým držadlem závěru a byla bez poutek, řemen se připevňoval z boku jako u jezdeckých karabin.

Při konstrukci nové pušky M 98 se uplatnila řada novinek a zdokonalení navržených firmou Mauser v průběhu devadesátých let 19. století. Po dlouhou dobu byla tato puška a její varianty ve výzbroji německé armády, vyvážela se do mnoha evropských, asijských i amerických zemí a rovněž byla napodobována při konstrukci nových pušek v jiných státech.

Karabiner 98a – karabina zavedená v roce 1908 do výzbroje jezdectva, pěchotního dělostřelectva, ženistů a technických oddílů. Označení „a“ dostala až v roce 1923 po zavedení karabiny 98b.

Karabiner 98b – puška zavedená v roce 1923 do výzbroje jezdeckých pluků a motocyklistů. Přestože je označována jako karabina, má hlaveň stejné délky jako standardní puška M 98. Liší se pouze způsobem připevnění řemenu a dolů ohnutým držadlem závěru.;

Karabiner 98k – karabina zavedená v roce 1935 jako standardní zbraň pěchoty. Základní zbraň německých ozbrojených sil až do konce druhé světové války.

Nabízená puška verze 98 pochází z produkce státní zbrojovky v Erfurtu a byla vyrobena v roce 1916. Zbraň je v dobrém původním stavu, a má originální povrch. Hlaveň je čistá a lesklá.

Puška není označena platnou zkušební značkou.

V roce 1897 sestrojil japonský konstrukční tým vedený plukovníkem N. Arisakou opakovací pušku Arisaka typ 30 v ráži 6,5×50,5 Arisaka. Její zdokonalená verze z roku 1905 má označení vzor 38 (38. rok panování japonského císaře).

Konstrukce vychází z předešlých typů Arisaka. Složitá konstrukce závěru, která byla hlavním nedostatkem dřívějších pušek byla zjednodušena – závěr se skládal pouze z pěti součástek. Okénko pouzdra závěru je zakryto pláštěm , pohybujícím se společně se závěrem.

Pušky Type 38 vyráběl nejdéle arzenál Koishikawa, který v letech 1906–1935 zhotovil 2 029 000 kusů, během let 1923–1940 se vyráběly v arzenálu Nagoya, jehož produkce dosáhla 200 000 pušek. Menší množství vyrobil arzenál Kokura (jen 20 000 kusů v letech 1933–1940) a zbrojovka v Mukdenu (30 000 pušek během let 1934–1940).

Arisaka 38 byla použita při invazi do Číny, Indonésie a při bitvě o Guadalcanal. V roce 1945 oficiálně kapitulovala císařská armáda a císař popřel svůj božský původ. Sachalin a Asie padly do rukou spojenců, císařská armáda odevzdala všechny své zbraně. S nimi i typ 38.

Puška byla také hojně vyvážena, do Ruska v době první světové války odešlo cca 763 000 pušek, Anglie zakoupila 500 000 pušek pro námořnictvo a výcvik. Japonský náboj patřil totiž k méně výkonným puškovým nábojům a proto se asi lépe hodil ke střeleckému výcviku nováčků.

V případě nabízené pušky se jená o kořistní zbraň čínské armády, která byla adaptována na náboj 8x57IS. Zbraň je ve velmi dobrém původním stavu, má originální brynýr, hlaveň je matná, drážky jsou mělčí.

Puška je označena platnou zkušební značkou.

Krag-Jørgensen je opakovací puška, kterou koncem 19. století zkonstruovali Norové Ole Herman Johannes Krag a Erik Jørgensen. Jako standardní zbraň ji přijalo Norsko, Dánsko a Spojené státy. Asi 300 kusů bylo dodáno búrským jednotkám Jihoafrické republiky.

Charakteristickým rysem zbraně Krag-Jørgensen je její nábojová schánka. Zatímco u mnoha jiných pušek této doby se používá integrovaná schránka umístěná uvnitř pažby s plněním shora, schránka pušky Krag-Jørgensen je umístěna na pravá straně pažby a má plnící otvor s výklopným krytem. Namísto nábojového rámečku (nebo pásku) se bočním otvorem vkládají jednotlivé náboje, které se pomocí pružinového závěru posouvají nahoru, kolem a do závěru. Později byl pro Krag podobně jako nabíječ vyroben zásobník s drápkem, který umožňoval nabíjení všech nábojů najednou, známý také jako „rychlonabíjecí zásobník“ Krag.

Tato konstrukce představuje jak výhody, Normální nabíjení probíhalo po jednom náboji a to bylo možné u pušky Krag provádět snadněji než u pušky se „schránkovým“ zásobníkem. Do otevřeného zásobníku Krag lze totiž bez nutnosti pečlivého umisťování vysypat několik nábojů najednou a při zavírání dvířek zásobníku jsou náboje nuceny se v zásobníku správně seřadit. Náboje bylo také možno jednoduše do schránky doplnit.

Dánsko přijalo pušku Krag-Jørgensen do výzbroje 3. července 1889. Zavedená varianta se lišila od zbraní, které později přijaly Spojené státy a Norsko, a to zejména v použití dopředu (na rozdíl od dolů) výklopných dvířek nábojové schránky, používání okrajového střeliva a použití vnějšího ocelového pláště hlavně. Puška byla komorována pro náboj 8×58R. Bylo vyráběno několik variant – dlouhá pěchotní puška, karabina pro dělostřelectvo, jezdecká a odstřelovačská verze.

Zbraň zůstala ve službě až do německé invaze do Dánska 9. dubna 1940. Po okupaci byly dánské Kragy zařazeny do výzbroje Wehrmachtu a pod označením 312(d).

Nabízené pušky Krag jsou standardní dlouhé zbraně určené pro pěchotu. Zbraně jsou ve velmi dobrém původním stavu, mají originální povrch, hlaveň matná a jasnými a hlubokými drážkami.

Pušky nejsou označeny platnou zkušební značkou.

SPODNÍ PUŠKA NA FOTO JE PRODANÁ!!

Italská puška Mannlicher Carcano byla vyvinuta šefkonstruktérem Italské armádní zbrojovky v Turíně podplukovníkem Salvatorem M. Carcanem roku 1890 a plukovníkem Paravicinim. Její první výrobní verze byla nazvána jako Model 1891 (M 91). Představena byla roku 1891 a byla upravena pro použití nového typu bezokrajových nábojů 6,5 x 52 mm Mannlicher-Carcano. Nábojová schránka má kapacitu šest nábojů.

Pušky série Carcano byly vyráběny mezi lety 1892-1945, přičemž nahradily dříve používané pušky Vetterli-Vitali ráže 10,35 x 47 mmR a tvořily hlavní pěchotní výzbroj italské armády během první světové i druhé světové války.

V případě nabízené pušky se jedná o model 1891 vyrobený zbrojovkou v Turíně v roce 1917 (spodní) a 1918 (horní). Zbraně jsou ve velmi dobrém stavu. Puška z roku 1918 prošla arsenálovou repasí. Hlaveň v obou případech je velmi lehce matná.

Pušky jsou označeny platnou zkušební značkou.

SPODNÍ PUŠKA NA FOTO JE PRODANÁ!!!

V době ruské revoluce bylo Finsko pod vládou cara. Když byl car Mikuláš II odstraněn, Finsko vyhlásilo svou nezávislost a porazilo ruské síly ve Finsku. Díky této skutečnosti zde zůstalo velké množství zbraní a to včetně pušek Mosin M.91. Nový stát potřeboval rychle vybudovat armádu, která by byla schopna čelit případnému útoku ze strany Ruska a proto bylo rozhodnuto o použití ruských pušek Mosin jako základního armádního vzoru.

V roce 1927 finská armáda přijímá do výzbroje pušku M27, což byl zcela nový vzor vycházející ze systému Mosin. Puška M27 má těžkou, pro střelbu lepší hlaveň a celkovou délku 118,7cm (na rozdíl od M91 s délkou 130,8cm).

Drobnou úpravou modelu M.27 spočívající v použití jiné přední objímky hlavně vzniká model M.28. Hlavně pro tyto pušky dodává švýcarská firma SIG Neuhausen. Zbraně jsou kompletovány jednak v manufaktuře Civilní gardy známé pod označením SAKO Suojeluskuntain Ase ja Konepaja Oy (1928-30 a 1933) a dále firmě Tikka (1930-1933). Jsou určeny pro Civilní gardu – označení na hlavni „SY“, (Suojeluskuntain Yliesikunta).

Nabízená puška pochází z produkce firmy SAKO. Zbraň ve velmi dobrém původním stavu, má originální brynýr, hlaveň je čistá a lesklá. Ústí je v délce cca 1cm odvrtané.

Zbraň není označena platnou zkušební značkou. Ověření je možné po domluvě zajistit, cena 1000kč.

V roce 1895 proběhla úprava u britské armády zavedené pušky Lee-Metford. Původní hlaveň se sedmi mělkými, oválnými drážkami byla nahrazena hlavní s pěti hlubšími, pravoúhlými drážkami a poněkud bylo změněno i hledí. Vzniklá puška dostala název Lee-Enfield Mk.I.

Nejrozšířenější varianta pušky Enfield model No.4 – No. 4 Mk. I* používaná v letech druhé světové války se objevila roku 1942. U této pušky pažbení končí za chránítkem mušky a úsťová část vyčnívá dopředu na rozdíl od předcházejících variant, u kterých ústí hlavně nepřesahovalo předpažbí. Dioptrické hledí se součástkami vyrobenými převážně lisováním, plochá úderníková matice s bočními zářezy, odnímatelná nábojová schránka.

Nabízená puška byla vyrobena v roce 1942. Zbraň v dobrém až ve velmi dobrém původním stavu, na číslech, má originální povrch, hlaveň je čistá a lesklá.

Puška je označena platnou zkušební značkou.

Výroba probíhala zpočátku u DWM, pak i státní zbrojovce v Erfurtu. Po válce pak u firmy Simson&Co v Suhlu a Krieghoff. V poslední řadě pak u firmy Mauser.

Celkem bylo vyrobeno více než 4 miliony pistolí všech verzí.

Nabízená pistole ráže 7,65 Parabellum pochází z produkce firmy DWM po první světové válce. Pistole je ve velmi dobrém původním stavu, na číslech kromě zásobníku, má originální brynýr, hlaveň je čistá lesklá.

Zbraň je označena platnou dobovou zkušební značkou.