Československá signální pistole vz.30
Česká zbrojovka ve Strakonicích se o výrobu signálních pistolí začala zajímat již v roce 1922, avšak předmětem jejího zájmu byly pistole pro letectvo. Po zavedení vzoru 28 v ráži 34,5 mm do výzbroje letectva, obrátila továrna pozornost na konstrukci signální pistole pro pozemní vojsko. Konstruktér František Myška navrhl uspořádání se záklopkovým otočným závěrem, stejné konstrukce jako u vzoru 28, avšak v obvyklé ráži 26,5 mm, kolmou rukojetí a možností rozložení celé zbraně bez použití nástrojů. Práce na konstrukci zahájil v polovině roku 1929 a v říjnu dostala továrna objednávku na 20 zkušebních raketových pistolí, jež předložila Vojenskému technickému ústavu (VTÚ) v únoru 1930. Po úspěšně absolvovaných zkouškách a odstranění dílčích nedostatků obdržela zbrojovka na podzim roku 1931 objednávku na 10 000 signálních pistolí, zavedených výnosem MNO z 9. 11. 1931 do výzbroje čs. armády jako vzor 30.
První objednávku vyřídila továrna do března 1933, přičemž v prosinci vykazovala 10 700 pistolí vz. 30, dodaných MNO. Potřebu signálních pistolí limitovaly rozpočtové důvody, takže teprve v červenci 1936 si armáda objednala dalších 3024 kusů. V souvislosti se změnami materiálu, používaného pro armádní pistoli vzor 24 došlo k nahrazení pažbičky z ořechového dřeva umělým Textoplastem a stejná změna se promítla také do výroby signálních pistolí. S vybudováním pobočného závodu v Uherském Brodě došlo k přesunu výrobních programů a tento závod převzal mimo jiné výrobu signálních pistolí. Další objednávku z července 1938, tentokrát na 10 050 kusů, již celou rozpracovala uherskobrodská zbrojovka. V květnu 1938 si Ministerstvo vnitra objednalo pro četnictvo celkem 700 pistolí vzor 30. V témže roce dostala továrna ještě menší objednávku na 588 kusů, avšak politické události byly rychlejší.
Po obsazení zbylé části republiky v březnu 1939 zůstalo v továrně rovných 7000 pistolí z velké objednávky roku 1938 a 775 kusů z drobných objednávek MNO. Celý objem zaplatilo a převzalo německé Vrchní velitelství pozemních sil (OKH) a 8. září 1939 putovaly do armádní zbrojnice v Berlíně-Schönebergu. Koncem ledna 1940 si OKH objednalo ještě 1000 signálních pistolí vz. 30 a s jejich odesláním v květnu toho roku se historie jejich výroby uzavřela. Celková produkce tak dosáhla počtu 26 062 kusů.
Nabízená pistole byla převzata armádou v roce 1937. Pistole je ve velmi dobrém původním stavu, má originální povrch, hlaveň nese stopy mírné povrchové koroze.
Zbraň není označena platnou zkušební značkou.
